SLOKA 15
sā māṁ smṛtir mṛga-dehe ’pi vīra
kṛṣṇārcana-prabhavā no jahāti
atho ahaṁ jana-saṅgād asaṅgo
viśaṅkamāno ’vivṛtaś carāmi
sā—ty; mām—mě; smṛtiḥ—vzpomínky na činnosti v mém minulém životě; mṛga-dehe—v těle jelena; api—ačkoliv; vīra—ó velký hrdino; kṛṣṇa-arcana-prabhavā—které se vynořily vlivem upřímné služby Kṛṣṇovi; no jahāti—neopustily; atho—proto; aham—já; jana-saṅgāt—od společnosti obyčejných lidí; asaṅgaḥ—zcela odpoutaný; viśaṅkamānaḥ — s obavami; avivṛtaḥ—neviděn druhými; carāmi—putuji.
Můj milý hrdinný králi, díky minulé upřímné službě Pánu jsem si pamatoval vše ze svého předchozího života, i když jsem byl v těle jelena. Jelikož jsem si vědom svého poklesnutí v minulém životě, neustále se straním společnosti obyčejných lidí. Obávám se jejich špatné, materialistické společnosti, a proto putuji sám, neviděn druhými.
V Bhagavad-gītě (2.40) je řečeno: svalpam apy asya dharmasya. Poklesnout z lidského života do zvířecího je nepochybně velký pád, ale v případě Bharaty Mahārāje či kteréhokoliv jiného oddaného nepřijde oddaná služba Pánu nikdy nazmar. Bhagavad-gītā (8.6) uvádí: yaṁ yaṁ vāpi smaran bhāvaṁ tyajaty ante kalevaram. V okamžiku smrti je řízením přírodních zákonů mysl pohroužená do určitých myšlenek. To může duši přivést do zvířecího života, ale pro oddaného neexistuje žádná ztráta. I když Bharata Mahārāja získal tělo jelena, nezapomněl na své postavení a dával dobrý si pozor, aby nezapomněl ani na příčinu svého poklesnutí. Výsledkem toho bylo, že dostal příležitost narodit se v rodině čistých brāhmaṇů. Jeho služba Pánu tedy nepřišla nikdy nazmar.