SLOKA 22
na hy adbhutaṁ tvac-caraṇābja-reṇubhir
hatāṁhaso bhaktir adhokṣaje ’malā
mauhūrtikād yasya samāgamāc ca me
dustarka-mūlo ’pahato ’vivekaḥ
na—ne; hi—jistě; adbhutam—podivuhodné; tvat-caraṇa-abja-reṇubhiḥ—prachem z tvých lotosových nohou; hata-aṁhasaḥ—který jsem zcela zbaven reakcí za hříšný život; bhaktiḥ—láska a oddanost; adhokṣaje — Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, Jenž je mimo dosah experimentálního poznání; amalā—zcela prostý všeho hmotného znečištění; mauhūrtikāt—chvilkovou; yasya—jehož; samāgamāt—návštěvou a společností; ca—také; me—můj; dustarka—falešných argumentů; mūlaḥ—kořen; apahataḥ—zcela zničený; avivekaḥ—nerozlišování.
Není nic divného na tom, že stačí být pokrytý prachem z tvých lotosových nohou, a člověk okamžitě dosáhne úrovně čisté oddané služby Adhokṣajovi, jež je nedostupná i pro velké polobohy, jako je Brahmā. Díky chvilkovému styku s tebou jsem nyní oproštěný od všech argumentů, falešné prestiže a nedostatku rozlišování, což jsou kořeny zapletení v hmotném světě. Nyní jsem všech těchto problémů zbaven.
Styky s čistými oddanými živou bytost nepochybně vysvobozují z hmotného zajetí. To je jistě pravda v případě styku krále Rahūgaṇy s Jaḍa Bharatou. Král Rahūgaṇa se okamžitě zbavil všech pochybností vyplývajících z hmotné společnosti. Argumenty, které dávají čistí oddaní svým žákům, jsou tak přesvědčivé, že i tupý žák je okamžitě osvícen duchovním poznáním.