SLOKA 21
yam āhur asya sthiti-janma-saṁyamaṁ
tribhir vihīnaṁ yam anantam ṛṣayaḥ
na veda siddhārtham iva kvacit sthitaṁ
bhū-maṇḍalaṁ mūrdha-sahasra-dhāmasu
yam—Jehož; āhuḥ—říkají; asya—hmotného světa; sthiti—udržování; janma—stvoření; saṁyamam—zničení; tribhiḥ—tyto tři; vihīnam — bez; yam—čeho; anantam—neomezený; ṛṣayaḥ—všichni velcí mudrci; na—ne; veda—cítí; siddha-artham—hořčičné semínko; iva—jako; kvacit—kde; sthitam—umístěný; bhū-maṇḍalam—vesmír; mūrdha-sahasra-dhāmasu—na stovkách a tisících kápí Pána.
Pán Śiva pokračoval: Všichni velcí mudrci uznávají Pána za příčinu stvoření, udržování a zničení, i když ve skutečnosti nemá s těmito činnostmi nic společného. Proto se nazývá Neomezený. I když ve Své inkarnaci Śeṣi drží všechny vesmíry na Svých kápích, žádný pro Něho není těžší než hořčičné semínko. Kdo z těch, jež touží po osvobození, by tedy neuctíval Nejvyšší Osobnost Božství?
Inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství známá jako Śeṣa neboli Ananta oplývá neomezenou silou, slávou, bohatstvím, poznáním, krásou a odříkáním. Jak popisuje tento verš, Anantova síla je taková, že na Jeho kápích spočívají nesčetné vesmíry. Má tělesné rysy hada s tisíci kápí, a jelikož je Jeho síla neomezená, všechny vesmíry na Jeho kápích jsou pro Něho lehké jako hořčičná semínka. Můžeme si představit, jak nepatrné je hořčičné semínko na kápi hada. V této souvislosti odkazujeme čtenáře na Śrī Caitanya-caritāmṛtu, Ādi-līlu, pátou kapitolu, verše 117 — 125. Tam je řečeno, že had Ananta Śeṣa Nāga, inkarnace Pána Viṣṇua, nese všechny vesmíry na Svých kápích. Podle našich výpočtů může být vesmír nesmírně těžký, ale jelikož Pán je ananta (neomezený), není pro Něho těžší než hořčičné semínko.