SLOKA 17
parasya brahmaṇaḥ sākṣāj
jāta-vedo ’si havyavāṭ
devānāṁ puruṣāṅgānāṁ
yajñena puruṣaṁ yajeti
parasya—Nejvyššího; brahmaṇaḥ—Brahmanu; sākṣāt—přímo; jāta-vedaḥ—ó bože ohně; asi—jsi; havyavāṭ—ten, kdo předává védské oběti obilí a ghí; devānām—všech polobohů; puruṣa-aṅgānām—jež jsou údy Nejvyšší Osoby; yajñena—prováděním obřadních obětí; puruṣam—Nejvyšší Osobě; yaja—prosíme předej obětiny; iti—takto.
(Touto mantrou obyvatelé Kuśadvīpu uctívají boha ohně:) Ó bože ohně, jsi částí Nejvyšší Osobnosti Božství, Hariho, a předáváš Mu všechny obětiny. Proto tě žádáme, abys Nejvyšší Osobnosti Božství předal součásti oběti, které přinášíme polobohům, neboť Pán je jejich skutečným poživatelem.
Polobozi jsou služebníci, kteří pomáhají Nejvyšší Osobnosti Božství. Když člověk uctívá polobohy, ti jako služebníci Nejvyššího přinesou obětiny Pánu, tak jako výběrčí daní shromažďují platby občanů a odvádějí je do vládní pokladny. Polobozi nemohou obětiny přijmout—pouze je předají Nejvyšší Osobnosti Božství. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura píše: yasya prasādād bhagavat-prasādaḥ — guru je zástupcem Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto přináší Pánu vše, co je mu nabídnuto. Také všichni polobozi, jakožto věrní služebníci Nejvyšší Osobnosti Božství, předávají Pánu vše, co je jim nabídnuto při vykonávání obětí. Na uctívání polobohů s tímto pochopením není nic špatného, ale považovat je za nezávislé na Nejvyšším Pánu a na stejné úrovni s Ním se nazývá hṛta-jñāna, ztráta inteligence (kāmais tais tair hṛta-jñānāḥ). Ten, kdo si myslí, že samotní polobozi jsou skutečnými příjemci, je na omylu.