SLOKA 30
tad-dvīpa-madhye mānasottara-nāmaika evārvācīna-parācīna-varṣayor maryādācalo ’yuta-yojanocchrāyāyāmo yatra tu catasṛṣu dikṣu catvāri purāṇi loka-pālānām indrādīnāṁ yad-upariṣṭāt sūrya-rathasya meruṁ paribhramataḥ saṁvatsarātmakaṁ cakraṁ devānām aho-rātrābhyāṁ paribhramati.
tat-dvīpa-madhye—na tomto ostrově; mānasottara—Mānasottara; nāma—jménem; ekaḥ—jeden; eva—vskutku; arvācīna—na této straně; parācīna—a za (neboli vně); varṣayoḥ—území; maryādā—označující hranici; acalaḥ—velká hora; ayuta—deset tisíc; yojana—osm mil (12,8 km); ucchrāya-āyāmaḥ—jejíž výška a šířka; yatra—kde; tu—ale; catasṛṣu—na čtyřech; dikṣu—stranách; catvāri—čtyři; purāṇi—města; loka-pālānām—vládců planetárních soustav; indra-ādīnām—v čele s Indrou; yat—kterých; upariṣṭāt—na vrcholu; sūrya-rathasya—vozu boha Slunce; merum—hora Meru; paribhramataḥ—při objíždění; saṁvatsara-ātmakam—skládající se z jedné saṁvatsary; cakram—kolo či oběžná dráha; devānām—polobohů; ahaḥ-rātrābhyām—dnem i nocí; paribhramati—obíhá.
Uprostřed tohoto ostrova je velká hora jménem Mānasottara, která tvoří hranici mezi vnitřní a vnější částí ostrova. Její výška a šířka je 10 000 yojanů (128 000 kilometrů). Na jejích čtyřech stranách se nacházejí sídla polobohů, jako je Indra. Slunce cestuje na voze boha Slunce na vrcholu hory po oběžné dráze zvané Saṁvatsara, která vede okolo hory Meru. Dráha Slunce na severní straně se nazývá Uttarāyaṇa a na jižní Dakṣiṇāyana. Jedna strana představuje pro polobohy den a druhá pro ně představuje noc.
Pohyb Slunce potvrzuje Brahma-saṁhitā (5.52): yasyājñāya bhramati saṁbhṛta-kāla-cakraḥ. Slunce obíhá okolo hory Sumeru, šest měsíců po severní straně a šest po jižní. To po sečtení představuje délku dne a noci polobohů na vyšších planetárních soustavách.