SLOKA 44
mṛte ’ṇḍa eṣa etasmin yad abhūt tato mārtaṇḍa iti vyapadeśaḥ; hiraṇyagarbha iti yad dhiraṇyāṇḍa-samudbhavaḥ.
mṛte—mrtvé; aṇḍe—do koule; eṣaḥ—tento; etasmin—do té; yat — které; abhūt—osobně vstoupil v době stvoření; tataḥ—od toho; mārtaṇḍa—Mārtaṇḍa; iti—takto; vyapadeśaḥ—název; hiraṇya-garbhaḥ—známý jako Hiraṇyagarbha; iti—takto; yat—protože; hiraṇya-aṇḍa-samudbhavaḥ—jeho hmotné tělo bylo stvořeno z Hiraṇyagarbhy.
Bůh Slunce je známý také jako Vairāja, celkové hmotné tělo všech živých bytostí, a protože vstoupil do netečného vesmírného vejce v době stvoření, nazývá se také Mārtaṇḍa. Je rovněž znám jako Hiraṇyagarbha, protože své hmotné tělo získal od Hiraṇyagarbhy (Pána Brahmy).
Postavení Pána Brahmy je určeno pro velmi vznešené, duchovně pokročilé živé bytosti. Není-li možné takové živé bytosti nalézt, Pán Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, se Sám expanduje jako Pán Brahmā. K tomu dochází velmi zřídka. Existují tedy dva druhy Brahmů. Někdy je Brahmou obyčejná živá bytost a jindy Nejvyšší Osobnost Božství. Brahmou, o němž se zde hovoří, je obyčejná živá bytost. Ať už je Brahmou Nejvyšší Osobnost Božství nebo obyčejná živá bytost, je znám jako Vairāja Brahmā a Hiraṇyagarbha Brahmā. Bůh Slunce je proto také přijímán jako Vairāja Brahmā.