SLOKA 5
atha sa eṣa ātmā lokānāṁ dyāv-āpṛthivyor antareṇa nabho-valayasya kālacakra-gato dvādaśa māsān bhuṅkte rāśi-saṁjñān saṁvatsarāvayavān māsaḥ pakṣa-dvayaṁ divā naktaṁ ceti sapādarkṣa-dvayam upadiśanti yāvatā ṣaṣṭham aṁśaṁ bhuñjīta sa vai ṛtur ity upadiśyate saṁvatsarāvayavaḥ.
atha—proto; saḥ—On; eṣaḥ—ta; ātmā—živá síla; lokānām—všech tří světů; dyāv-ā-pṛthivyoḥ antareṇa—mezi horními a dolními částmi vesmíru; nabhaḥ-valayasya—meziplanetárního prostoru; kāla-cakra-gataḥ—umístěný na kole času; dvādaśa māsān—dvanáct měsíců; bhuṅkte—prochází; rāśi-saṁjñān—pojmenované podle znamení zvěrokruhu; saṁvatsara-avayavān—části celého roku; māsaḥ—jeden měsíc; pakṣa-dvayam—dvě čtrnáctidenní období; divā—den; naktam ca—a noc; iti — takto; sapāda-ṛkṣa-dvayam—dvě a čtvrt souhvězdí podle hvězdářských výpočtů; upadiśanti—učí; yāvatā—takovou dobou; ṣaṣṭham aṁśam — šestina jeho oběžné dráhy; bhuñjīta—uplyne; saḥ—část; vai—vskutku; ṛtuḥ—roční období; iti—takto; upadiśyate—učí se; saṁvatsara-avayavaḥ—část roku.
Bůh Slunce, Nārāyaṇa neboli Viṣṇu, duše všech světů, se nachází v meziplanetárním prostoru mezi horní a dolní částí vesmíru. Když Slunce prochází dvanácti měsíci kola času, přichází do styku s dvanácti různými znameními zvěrokruhu a podle nich přijímá dvanáct různých jmen. Součet těchto dvanácti měsíců se nazývá saṁvatsara, jeden celý rok. Dvě čtrnáctidenní období — jedno dorůstajícího a druhé ubývajícího Měsíce — tvoří podle výpočtů lunárního kalendáře jeden měsíc. Stejné období tvoří jeden den a noc na Pitṛloce. Podle hvězdářských výpočtů se měsíc rovná dvěma a čtvrt souhvězdím. Když Slunce putuje dva měsíce, uplyne jedno roční období, a proto jsou změny ročních období považovány za části těla roku.