SLOKA 8
eteṣu hi bila-svargeṣu svargād apy adhika-kāma-bhogaiśvaryānanda-bhūti-vibhūtibhiḥ susamṛddha-bhavanodyānākrīḍa-vihāreṣu daitya-dānava-kādraveyā nitya-pramuditānurakta-kalatrāpatya-bandhu-suhṛd-anucarā gṛha-pataya īśvarād apy apratihata-kāmā māyā-vinodā nivasanti.
eteṣu—v těchto; hi—jistě; bila-svargeṣu—známých jako nebeské podzemní světy; svargāt—než nebeské planety; api—dokonce; adhika — větší množství; kāma-bhoga—požitek pocházející z uspokojování smyslů; aiśvarya-ānanda—blaho plynoucí z bohatství; bhūti—vliv; vibhūtibhiḥ — těmito věcmi a bohatstvím; su-samṛddha—vylepšené; bhavana—domy; udyāna—zahrady; ākrīḍa-vihāreṣu—na místech určených pro různé druhy smyslového požitku; daitya—démoni; dānava—duchové; kādraveyāḥ—hadi; nitya—kteří jsou neustále; pramudita—ve velice radostné náladě; anurakta—kvůli připoutanosti; kalatra—k manželce; apatya—dětem; bandhu—rodinným vztahům; suhṛt—přátelům; anucarāḥ—následovníkům; gṛha-patayaḥ—hlavy domácností; īśvarāt—než ti, kdo jsou schopnější, jako například polobozi; api—dokonce; apratihata-kāmāḥ — jimž nic nebrání ve vyplnění chtivých tužeb; māyā—iluzorní; vinodāḥ — kteří prožívají štěstí; nivasanti—žijí.
Na těchto sedmi planetárních soustavách, známých také jako podzemní nebesa (bila-svarga), existují nádherné domy, zahrady a místa určená k uspokojování smyslů, jež jsou dokonce ještě honosnější než na vyšších planetách, protože démoni mají velmi vysokou úroveň smyslového požitku, bohatství a vlivu. Většina obyvatel těchto planet, kteří jsou známí jako Daityové, Dānavové a Nāgové, žije jako hospodáři. Jejich manželky, děti, přátelé a společnost se plně oddávají iluzornímu, hmotnému štěstí. Smyslový požitek polobohů je někdy narušen, ale obyvatelé těchto planet si užívají života nerušeně. Je proto známé, že jsou k iluzornímu štěstí velice připoutáni.
Podle výroků Prahlāda Mahārāje je hmotné štěstí māyā-sukha, iluzorní požitek. Vaiṣṇava si úzkostlivě přeje, aby byly všechny živé bytosti z tohoto falešného požitku vysvobozeny. Prahlāda Mahārāja říká: māyā-sukhāya bharam udvahato vimūḍhān — tito hlupáci (vimūḍhové) se oddávají hmotnému štěstí, které je zaručeně dočasné. Na nebeských, nižších i zemských planetách jsou lidé pohrouženi v dočasném, hmotném štěstí a zapomínají, že časem musí změnit svá těla podle hmotných zákonů a trpět opakovaným zrozením, nemocemi, stářím a smrtí. Naprostí materialisté jsou během současného krátkého života zaneprázdněni vyhledáváním požitku a o příští život se nestarají. Vaiṣṇava se neustále snaží dát všem těmto zmateným materialistům skutečné štěstí — duchovní blaženost.