SLOKA 2
tasya ha vā itthaṁ varṣmaṇā varīyasā bṛhac-chlokena caujasā balena śriyā yaśasā vīrya-śauryābhyāṁ ca pitā ṛṣabha itīdaṁ nāma cakāra.
tasya—Jeho; ha vā—jistě; ittham—takto; varṣmaṇā—tělesnými rysy; varīyasā—nejvznešenější; bṛhat-ślokena—ozdobený všemi vznešenými vlastnostmi, jež popisují básníci; ca—také; ojasā—udatností; balena—silou; śriyā—krásou; yaśasā—slávou; vīrya-śauryābhyām—vlivem a hrdinstvím; ca—a; pitā—otec (Mahārāja Nābhi); ṛṣabhaḥ—nejlepší; iti — takto; idam—toto; nāma—jméno; cakāra—dal.
Když se syn Mahārāje Nābhiho objevil lidským zrakům, projevoval všechny dobré vlastnosti, které popisují velcí básníci — dobře stavěné tělo se všemi znaky Osobnosti Božství, udatnost, sílu, krásu, proslulost, slávu, vliv a nadšení. Poté, co u Něho Jeho otec, Mahārāja Nābhi, zpozoroval všechny tyto vlastnosti, usoudil, že jeho syn je nejlepší z lidských bytostí či nejvyšší bytost, a proto Mu dal jméno Ṛṣabha.
Abychom někoho mohli přijmout za Osobnost Božství nebo inkarnaci, musíme na jeho těle pozorovat příznaky Boha. Ty všechny byly nalezeny u neobyčejně mocného syna Mahārāje Nābhiho. Měl dobře stavěné tělo a projevoval všechny transcendentální vlastnosti; dával najevo velký vliv a dokázal ovládat mysl a smysly. Dostal proto jméno Ṛṣabha, které vyjadřuje, že byl nejvyšší živou bytostí.