SLOKA 6
yasya ha pāṇḍaveya ślokāv udāharanti —
ko nu tat karma rājarṣer
nābher anv ācaret pumān
apatyatām agād yasya
hariḥ śuddhena karmaṇā
yasya—jehož; ha—vskutku; pāṇḍaveya—ó Mahārāji Parīkṣite; ślokau—dvě sloky; udāharanti—recitují; kaḥ—kdo; nu—potom; tat—to; karma—činnosti; rāja-ṛṣeḥ—zbožného krále; nābheḥ—Nābhiho; anu — následující; ācaret—mohl by vykonat; pumān—člověk; apatyatām—synovství; agāt—přijal; yasya—jehož; hariḥ—Nejvyšší Osobnost Božství; śuddhena—čistými, v rámci oddané služby; karmaṇā—činnostmi.
Ó Mahārāji Parīkṣite, staří mudrci složili na oslavu Mahārāje Nābhiho dvě sloky. První z nich zní: “Kdo může dosáhnout dokonalosti Mahārāje Nābhiho? Kdo dokáže jednat jako on? Díky jeho oddané službě Nejvyšší Pán svolil, že se stane jeho synem.”
Významná jsou slova śuddhena karmaṇā. Není-li činnost vykonávána v rámci oddané služby, je znečištěna kvalitami hmotné přírody. To vysvětluje Bhagavad-gītā: yajñārthāt karmaṇo 'nyatra loko 'yaṁ karma-bandhanaḥ. Činnosti vykonáváné pouze pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství jsou čisté a nedotčené kvalitami hmotné přírody. Všechny ostatní činnosti jsou poznamenané kvalitami nevědomosti a vášně, jakož i dobra. Všechny hmotné činnosti, určené pro uspokojení smyslů, jsou znečištěné, ale Mahārāja Nābhi tak nikdy nejednal — i při vykonávání yajñi byly jeho činnosti transcendentální. Proto získal Nejvyššího Pána za syna.