SLOKA 7
yadā na paśyaty ayathā guṇehāṁ
svārthe pramattaḥ sahasā vipaścit
gata-smṛtir vindati tatra tāpān
āsādya maithunyam agāram ajñaḥ
yadā—když; na—ne; paśyati—vidí; ayathā—zbytečná; guṇa-īhām — snaha o uspokojení smyslů; sva-arthe—ve vlastním zájmu; pramattaḥ—šílený; sahasā—velice brzy; vipaścit—člověk s pokročilým poznáním; gata-smṛtiḥ—jelikož zapomíná; vindati—obdrží; tatra—tam; tāpān—hmotné utrpení; āsādya—získává; maithunyam—založený na pohlavním styku; agāram—domov; ajñaḥ—hloupý.
Člověk může být velice učený a moudrý, ale jestliže nechápe, že snaha o uspokojení smyslů je zbytečnou ztrátou času, pak je šílený. Zapomíná na svůj vlastní zájem, snaží se být šťastný v hmotném světě a své zájmy soustřeďuje na domov, který se zakládá na pohlavním styku a přináší mu hmotná utrpení všeho druhu. Takový člověk není o nic lepší než tupé zvíře.
Oddaný, který se nachází v nejnižším stádiu oddanosti, není čistým oddaným. Anyābhilāṣitā-śūnyaṁ jñāna-karmādy-anāvṛtam — aby se někdo mohl stát čistým oddaným, musí se zbavit všech hmotných tužeb a být nedotčený plodonosným jednáním a spekulativním poznáním. Na nižší úrovni se člověk může někdy zajímat o filozofickou spekulaci s příměsí oddanosti. V tomto stádiu má však ještě stále zájem o smyslový požitek a je znečištěný kvalitami hmotné přírody. Vliv māyi je tak silný, že i ten, kdo je pokročilý v poznání, zapomíná, že je věčným služebníkem Kṛṣṇy. Spokojeně proto setrvává v životě hospodáře, který se soustřeďuje kolem pohlavního styku. Odevzdává svůj život sexu a přistupuje na to, že bude snášet všechny druhy hmotného utrpení. Kvůli nevědomosti je takto spoután řetězem hmotných zákonů.