SLOKA 4
nityaṁ dadāti kāmasya
cchidraṁ tam anu ye ’rayaḥ
yoginaḥ kṛta-maitrasya
patyur jāyeva puṁścalī
nityam—vždy; dadāti—dává; kāmasya—chtíče; chidram—možnost; tam—ten (chtíč); anu—následují; ye—ti; arayaḥ—nepřátelé; yoginaḥ—yogīnů neboli těch, kdo se snaží pokročit v duchovním životě; kṛta-maitrasya—když začnou důvěřovat mysli; patyuḥ—manžela; jāyā iva — jako manželka; puṁścalī—která je nevěrná a snadno se nechá unést jinými muži.
Nevěrná žena se nechá snadno unést milenci a někdy se také stává, že milenci jejího manžela zabijí. Dá-li yogī své mysli příležitost a nehlídá ji, mysl poskytne prostor nepřátelům, jako je chtíč, hněv a chamtivost, a ti yogīna zaručeně zničí.
Slovo puṁścalī zde označuje ženu, která se nechá snadno unést muži. Takové ženě nemá člověk nikdy důvěřovat. V současném věku nejsou ženy bohužel pod kontrolou. Podle pokynů śāster nemá být ženám nikdy dána svoboda. Jako dítě musí být žena pod přísným dohledem svého otce, když je mladá, musí na ni přísně dohlížet manžel, a když je stará, musí na ni dohlížet její starší synové. Je-li jí dána nezávislost a svoboda neomezeně se stýkat s muži, zkazí se. Zkažená žena může na popud svých milenců dokonce i zabít vlastního manžela. Tento příklad je zde uveden proto, že yogī, který se chce osvobodit od hmotného podmínění, musí mít svou mysl neustále pod kontrolou. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura říkával, že první, co musíme ráno udělat, je dát mysli sto ran botou a večer před ulehnutím sto ran násadou od koštěte. Tak můžeme udržet mysl pod kontrolou. Neovládnutá mysl a nevěrná žena jsou jedno a totéž. Nevěrná manželka může kdykoliv zabít svého muže, a neovládnutá mysl, jíž následují chtíč, hněv, chamtivost, šílenství, závist a iluze, může zabít yogīna. Yogī, jehož ovládne mysl, poklesne do hmotného podmínění. Na mysl si je třeba dávat velký pozor, stejně jako si manžel musí dávat pozor na nevěrnou ženu.