SLOKA 20
atra codāharantīmam
itihāsaṁ purātanam
dūtānāṁ viṣṇu-yamayoḥ
saṁvādas taṁ nibodha me
atra—v této souvislosti; ca—také; udāharanti—dávají jako příklad; imam—tento; itihāsam—příběh (Ajāmilův); purātanam—který je velice starý; dūtānām—služebníků; viṣṇu—Pána Viṣṇua; yamayoḥ—a Yamarāje; saṁvādaḥ—rozhovor; tam—ten; nibodha—pokus se pochopit; me—ode mne.
V této souvislosti popisují učenci a světci dávnou historickou událost, při níž došlo k rozhovoru mezi služebníky Pána Viṣṇua a služebníky Yamarāje. Prosím, poslouchej.
Purāṇy neboli příběhy z dávné historie někdy neinteligentní lidé přehlížejí a jejich obsah považují za mytologii. Popisy Purāṇ, dávných dějin vesmíru, jsou však skutečné, i když nejsou v chronologickém pořadí. Purāṇy zaznamenávají hlavní události, které se odehrály před mnoha milióny let nejen na této, ale i na jiných planetách ve vesmíru. Všichni realizovaní znalci Ved se proto na popisy Purāṇ odvolávají. Śrīla Rūpa Gosvāmī uznává Purāṇy za stejně důležité jako samotné Vedy a v Bhakti-
-rasāmṛta-sindhu cituje následující verš z Brahma-yāmaly:
śruti-smṛti-purāṇādi-
pañcarātra-vidhiṁ vinā
aikāntikī harer bhaktir
utpātāyaiva kalpate
“Oddaná služba Pánu, která opomíjí autorizovaná védská písma, jako jsou Upaniṣady, Purāṇy a Nārada-pañcarātra, je pouze zbytečným narušením pořádku ve společnosti.” Oddaný Kṛṣṇy se musí odvolávat nejen na Vedy, ale i na Purāṇy. Nikdo by neměl Purāṇy pošetile považovat za mytologii. Kdyby se jednalo o mytologii, Śukadeva Gosvāmī by se neobtěžoval s vyprávěním dávných historických událostí, které se týkaly života Ajāmila. Nyní tento příběh začíná.