SLOKA 52
dehy ajño ’jita-ṣaḍ-vargo
necchan karmāṇi kāryate
kośakāra ivātmānaṁ
karmaṇācchādya muhyati
dehī—vtělená duše; ajñaḥ—bez dokonalého poznání; ajita-ṣaṭ-vargaḥ—jež neovládá smysly pro vnímání a mysl; na icchan—aniž by si přála; karmāṇi—činnosti pro dosažení hmotného prospěchu; kāryate—je nucena vykonávat; kośakāraḥ—housenka bource morušového; iva—jako; ātmānam—sebe; karmaṇā—plodonosnými činnostmi; ācchādya—zahalující; muhyati—je zmatená.
Pošetilá vtělená živá bytost, jež nedokáže ovládat své smysly a mysl, je nucena jednat pod vlivem kvalit hmotné přírody, v rozporu se svými touhami. Je jako housenka bource morušového, která z vlastní sliny vytváří kuklu, v níž je potom uvězněná a nemůže se dostat ven. Živá bytost se zaplétá do sítě vlastních plodonosných činností a pak se z ní nedokáže vyprostit. Je proto stále zmatená a opakovaně umírá.
Jak již bylo vysvětleno, vliv kvalit přírody je velice silný. Živá bytost zapletená v různých druzích plodonosného jednání je jako housenka bource morušového uvězněná v kukle. Dokud se jí nedostane pomoci od Nejvyšší Osobnosti Božství, je pro ni velice těžké se vysvobodit.