SLOKA 68
tata enaṁ daṇḍa-pāṇeḥ
sakāśaṁ kṛta-kilbiṣam
neṣyāmo ’kṛta-nirveśaṁ
yatra daṇḍena śuddhyati
tataḥ—proto; enam—jeho; daṇḍa-pāṇeḥ—Yamarāje, který je zplnomocněný trestat; sakāśam—do přítomnosti; kṛta-kilbiṣam—který pravidelně páchal hříšné činy všeho druhu; neṣyāmaḥ—odvedeme; akṛta-nirveśam—který nepodstoupil odčinění; yatra—kde; daṇḍena—trestem; śuddhyati—bude očištěn.
Tento muž, Ajāmila, nepodstoupil odčinění. Za jeho hříšný život ho proto musíme odvést před Yamarāje, aby ho potrestal. Tam dostane trest odpovídající rozsahu jeho hříchů, a tak bude očištěn.
Viṣṇudūtové zakázali Yamadūtům odvést Ajāmila k Yamarājovi, a proto jim Yamadūtové vysvětlovali, že odvedení takového člověka bylo namístě. Jelikož Ajāmila nepodstoupil odčinění za své hříšné činy, musel být odveden k Yamarājovi pro očištění. Člověk, který někoho zavraždil, je hříšný a musí být zabit, neboť jinak bude muset po smrti trpět mnoha hříšnými reakcemi. Yamarājův trest je metodou očištění pro ty největší hříšníky. Yamadūtové proto žádali Viṣṇudūty, aby jim nebránili odvést Ajāmila k Yamarājovi.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k první kapitole šestého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Ajāmilův životní příběh”.