SLOKA 22
yasya bhaktir bhagavati
harau niḥśreyaseśvare
vikrīḍato ’mṛtāmbhodhau
kiṁ kṣudraiḥ khātakodakaiḥ
yasya—koho; bhaktiḥ—oddaná služba; bhagavati—Nejvyšší Osobnosti Božství; harau—Pánu Harimu; niḥśreyasa-īśvare—vládci nejvyšší dokonalosti života, nejvyššího osvobození; vikrīḍataḥ—plavat nebo hrát si; amṛta-ambhodhau—v oceánu nektaru; kim—k čemu je dobré; kṣudraiḥ—s malými; khātaka-udakaiḥ—strouhami vody.
Ten, kdo je upevněný v oddané službě Nejvyššímu Pánu, Harimu, Pánu té nejvyšší přízně, plave v oceánu nektaru. Co pro něho znamená voda v malých strouhách?
Vṛtrāsura se již dříve modlil (Bhāg. 6.11.25): na nāka-pṛṣṭhaṁ na ca pārameṣṭhyaṁ na sārva-bhaumaṁ na rasādhipatyaṁ. “Nestojím o požitek, který skýtá Brahmaloka, Svargaloka, či dokonce Dhruvaloka, o této Zemi a nižších planetách ani nemluvě. Chci se jen vrátit domů, zpátky k Bohu.” To je odhodlání čistého oddaného. Nikdy ho nepřitahuje žádné vznešené postavení v tomto hmotném světě. Chce se pouze stýkat s Nejvyšší Osobností Božství jako obyvatelé Vṛndāvanu — Śrīmatī Rādhārāṇī, gopī, Kṛṣṇův otec a matka (Nanda Mahārāja a Yaśodā), Kṛṣṇovi přátelé a Kṛṣṇovi služebníci. Chce být ve styku s Kṛṣṇovou atmosférou krásy Vṛndāvanu. To jsou nejvyšší cíle oddaného Kṛṣṇy. Oddaní Pána Viṣṇua se mohou ucházet o postavení na Vaikuṇṭhaloce, ale oddaný Kṛṣṇy nikdy neusiluje ani o výhody Vaikuṇṭhy; chce se vrátit na Goloku Vṛndāvanu a stýkat se s Pánem Kṛṣṇou v Jeho věčných zábavách. Jakékoliv hmotné štěstí je jako voda ve strouze, zatímco duchovní štěstí, věčně prožívané v duchovním světě, je jako oceán nektaru, ve kterém si oddaný přeje plavat.