SLOKA 22
evaṁ vikalpito rājan
viduṣā munināpi saḥ
praśrayāvanato ’bhyāha
prajā-kāmas tato munim
evam—takto; vikalpitaḥ—otázaný; rājan—ó králi Parīkṣite; viduṣā—velice učeným; muninā—filozofem; api—ačkoliv; saḥ—on (král Citraketu); praśraya-avanataḥ—z pokory hluboce skloněný; abhyāha—odpověděl; prajā-kāmaḥ—toužící po potomstvu; tataḥ—potom; munim — velkému mudrci.
Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó králi Parīkṣite, ačkoliv velký mudrc Aṅgirā věděl vše, položil králi tyto otázky. Král Citraketu, který si přál mít syna, se tedy s velkou pokorou hluboce poklonil a promluvil k mudrci následovně.
Jelikož obličej je ukazatelem mysli, světec dokáže pohledem na obličej druhého určit, v jakém stavu se jeho mysl nachází. Když se Aṅgirā Ṛṣi zmínil o králově pobledlém obličeji, král Citraketu vysvětlil příčinu své úzkosti následovně.