SLOKA 54
aho vidhātas tvam atīva bāliśo
yas tv ātma-sṛṣṭy-apratirūpam īhase
pare nu jīvaty aparasya yā mṛtir
viparyayaś cet tvam asi dhruvaḥ paraḥ
aho—běda (za velkého nářku); vidhātaḥ—ó Prozřetelnosti; tvam — Ty; atīva—velice; bāliśaḥ—nezkušený; yaḥ—kdo; tu—vskutku; ātma-sṛṣṭi—Svého vlastního stvoření; apratirūpam—pravý opak; īhase—děláš a přeješ si; pare—když otec nebo starší osoba; nu—vskutku; jīvati—žije; aparasya—toho, kdo se narodil později; yā—kterého; mṛtiḥ — smrt; viparyayaḥ—odporující; cet—jestliže; tvam—Ty; asi—jsi; dhruvaḥ—vskutku; paraḥ—nepřítel.
Běda, ó Prozřetelnosti, ó Stvořiteli, projevuješ nezkušenost v tvoření, protože jsi nechal zemřít syna ještě za života jeho otce, a tak jsi jednal v protikladu ke Svým vlastním zákonům tvoření. Chceš-li odporovat těmto zákonům, pak jsi jistě nepřítelem živých bytostí a nejsi ani trochu milostivý.
To je příklad toho, jak podmíněná duše, která se setká s nezdarem, zatracuje svrchovaného stvořitele. Někdy obviňuje Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, že je nečestný, protože někteří lidé jsou šťastní a jiní ne. Zde královna viní svrchovanou prozřetelnost ze smrti svého syna—podle zákonů tvoření má otec zemřít dříve než syn, a jestliže prozřetelnost mění tyto zákony podle svého rozmaru, pak ji rozhodně nelze považovat za milostivou, ale je naopak vůči stvořené bytosti nepřátelská. Ve skutečnosti však není nezkušený stvořitel, ale podmíněná duše, která neví, jak fungují subtilní zákony plodonosného jednání, a bez jejich poznání v nevědomosti kritizuje Nejvyšší Osobnost Božství.