SLOKA 39
kāma-dhiyas tvayi racitā
na parama rohanti yathā karambha-bījāni
jñānātmany aguṇamaye
guṇa-gaṇato ’sya dvandva-jālāni
kāma-dhiyaḥ—touhy po smyslovém požitku; tvayi—v Tobě; racitāḥ—vykonávané; na—ne; parama—ó Nejvyšší Osobnosti Božství; rohanti—rostou (vytvářejí další těla); yathā—stejně jako; karambha-bījāni — sterilizovaná či pražená semena; jñāna-ātmani—v Tobě, Jehož existence je plná poznání; aguṇa-maye—Jenž není ovlivněn hmotnými vlastnostmi; guṇa-gaṇataḥ—z hmotných vlastností; asya—živé bytosti; dvandva-jālāni—sítě duality.
Ó Nejvyšší Pane, pokud ti, kdo jsou posedlí hmotnými touhami po uspokojování smyslů hmotným bohatstvím, uctívají Tebe, Jenž jsi zdrojem všeho poznání a transcendentální hmotným vlastnostem, nepodléhají dalšímu hmotnému zrození, stejně jako ze sterilizovaných či pražených semen nevyrůstají žádné rostliny. Živé bytosti se opakovaně rodí a umírají, protože jsou podmíněny hmotnou přírodou, ale jelikož Ty jsi transcendentální, každý, kdo má sklon se s Tebou stýkat na úrovni transcendence, uniká hmotným podmínkám.
To potvrzuje Bhagavad-gītā (4.9), kde Pán říká:
janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so 'rjuna
“Ten, kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činností, se po opuštění těla nezrodí znovu v tomto hmotném světě, ale dosáhne Mého věčného sídla, ó Arjuno.” Zaměstná-li se živá bytost ve vědomí Kṛṣṇy, aby porozuměla Kṛṣṇovi, nepochybně se tím ochrání před opakovaným rozením a umíráním. Bhagavad-gītā říká jasně: tyaktvā dehaṁ punar janma naiti — taková osoba, která se zapojí do vědomí Kṛṣṇy či porozumí Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇovi, se stává zcela způsobilou k návratu domů, zpátky k Bohu. I ti, kdo jsou posedlí hmotnými touhami, mohou začít uctívat Nejvyšší Osobnost Božství a být tak vytrvalí, že se vrátí zpátky k Bohu. Skutečnost je taková, že přijde-li někdo k vědomí Kṛṣṇy, pak přestože má možná mnoho hmotných tužeb, díky styku s Nejvyšším Pánem prostřednictvím zpívání Jeho svatého jména ho budou postupně čím dál více přitahovat lotosové nohy Kṛṣṇy. Nejvyšší Pán a Jeho svaté jméno jsou totožní, a dotyčný tak ztratí zájem o připoutanost k hmotnému požitku. Dokonalostí života je nezajímat se o hmotný požitek a zajímat se o Kṛṣṇu. Přijde-li člověk jakýmkoliv způsobem k vědomí Kṛṣṇy — i kdyby to bylo pro hmotný zisk — výsledkem bude, že dosáhne osvobození. Kāmād dveṣād bhayāt snehāt. Když člověk vyhledá Kṛṣṇu—ať už kvůli uspokojení hmotných tužeb, závisti, ze strachu, z citové náklonnosti nebo z jakéhokoliv jiného důvodu — jeho život bude úspěšný.