SLOKA 27
dhiṅ māṁ vigarhitaṁ sadbhir
duṣkṛtaṁ kula-kajjalam
hitvā bālāṁ satīṁ yo ’haṁ
surā-pīm asatīm agām
dhik mām—hanba mi; vigarhitam—zavržený; sadbhiḥ—čestnými lidmi; duṣkṛtam—který páchal hříšné činy; kula-kajjalam—který zhanobil celou rodinnou tradici; hitvā—vzdal se; bālām—mladé manželky; satīm—počestné; yaḥ—kdo; aham—já; surāpīm—se ženou, která je zvyklá pít víno; asatīm—necudnou; agām—měl jsem pohlavní styk.
Běda, jsem hoden zavržení! Jednal jsem tak hříšně, že jsem zhanobil celou rodinnou tradici. Opustil jsem svou počestnou a krásnou mladou manželku, abych mohl mít pohlavní styk s pokleslou prostitutkou, která je zvyklá pít víno. Hanba mi!
Tak uvažuje ten, kdo se stává čistým oddaným. Když je někdo milostí Pána a duchovního mistra pozdvižen na úroveň oddané služby, ze všeho nejdříve lituje svého minulého hříšného jednání. To mu pomůže pokročit v duchovním životě. Viṣṇudūtové dali Ajāmilovi příležitost stát se čistým oddaným a povinností čistého oddaného je litovat svých minulých hříšných činností — nedovoleného sexu, požívání omamných látek, jedení masa a hazardování. Nejenže se musí těchto špatných zvyků vzdát, ale musí vždy litovat hříchů, kterých se v minulosti dopustil. To je standard čisté oddanosti.