SLOKA 35
atha tatra bhavān kiṁ devadattavad iha guṇa-visarga-patitaḥ pāratantryeṇa sva-kṛta-kuśalākuśalaṁ phalam upādadāty āhosvid ātmārāma upaśama-śīlaḥ samañjasa-darśana udāsta iti ha vāva na vidāmaḥ.
atha—proto; tatra—v tom; bhavān—Ty, ó Pane; kim—zdali; deva-datta-vat—jako obyčejná lidská bytost, nucená plody svých činností; iha—v tomto hmotném světě; guṇa-visarga-patitaḥ—pokleslá do hmotného těla dávaného do pohybu kvalitami hmotné přírody; pāratantryeṇa—závislostí na času, prostoru, jednání a přírodě; sva-kṛta—osobně vykonané; kuśala—příznivé; akuśalam—nepříznivé; phalam—výsledky jednání; upādadāti—přijímá; āhosvit—nebo; ātmārāmaḥ—zcela spokojený sám v sobě; upaśama-śīlaḥ—povahou sebeovládnutý; samañjasa-darśanaḥ — nepostrádající úplné duchovní energie; udāste—zůstává neutrální jako svědek; iti—takto; ha vāva—jistě; na vidāmaḥ—nechápeme.
Toto jsou naše otázky. Obyčejná podmíněná duše podléhá hmotným zákonům, a proto přijímá plody svého jednání. Ó Pane, existuješ i Ty v tomto hmotném světě jako obyčejná lidská bytost v těle vytvořeném hmotnými kvalitami? Užíváš si dobrých výsledků a trpíš špatnými výsledky jednání pod vlivem času, minulých činností a tak dále? Nebo jsi zde naopak přítomný pouze jako neutrální svědek, který je soběstačný, prostý všech hmotných tužeb a vždy plný duchovní energie? Nechápeme Tvé skutečné postavení.
V Bhagavad-gītě Kṛṣṇa říká, že sestupuje do hmotného světa, aby osvobodil oddané a zabil démony či neoddané (paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām). Tyto dva druhy jednání jsou pro Absolutní Pravdu stejné. Když Pán přichází potrestat démony, dává jim Svou milost, a když osvobozuje Své oddané a pomáhá jim, činí stejně tak. Pán tedy obdarovává Svou přízní podmíněné duše bez rozdílu. Když podmíněná duše pomáhá druhým, jedná zbožně, a když jim ubližuje, jedná bezbožně, ale Pán není zbožný ani bezbožný; je vždy úplný ve Své duchovní energii, prostřednictvím které projevuje stejnou milost těm, kdo si zasluhují trest i ochranu. Pán je apāpa-viddham — nikdy Ho neznečišťují reakce za takzvané hříšné činnosti. Když byl Kṛṣṇa přítomný na této Zemi, zabil mnoho nepřátelských neoddaných, ale ti všichni získali osvobození sārūpya, jinými slovy, vrátili se do svých původních duchovních těl. Ten, kdo nezná Pánovo postavení, říká, že Bůh je k němu nevlídný, zatímco k ostatním je milostivý. Ve skutečnosti Pán říká v Bhagavad-gītě (9.29): samo 'haṁ sarva-bhūteṣu na me dveṣyo 'sti na priyaḥ — “Stavím se ke každému stejně. Nikdo není Můj nepřítel a nikdo není Můj přítel.” Zároveň však říká: ye bhajanti tu māṁ bhaktyā mayi te teṣu cāpy aham — “Stane-li se někdo Mým oddaným a plně se Mi odevzdá, věnuji mu zvláštní pozornost.”