SLOKA 48
kiṁ durāpaṁ mayi prīte
tathāpi vibudharṣabhāḥ
mayy ekānta-matir nānyan
matto vāñchati tattva-vit
kim—co; durāpam—obtížné získat; mayi—když Já; prīte—spokojený; tathāpi—přesto; vibudha-ṛṣabhāḥ—ó nejlepší z inteligentních polobohů; mayi—na Mě; ekānta—výhradně soustředěná; matiḥ—jehož pozornost; na anyat—nic jiného; mattaḥ—než Mě; vāñchati—přeje si; tattva-vit — ten, kdo zná pravdu.
Ó nejlepší z inteligentních polobohů, i když je pravda, že pro toho, s kým jsem spokojený, není těžké získat cokoliv, čistý oddaný, jehož mysl je upřená výhradně na Mě, Mě nežádá o nic než o příležitost vykonávat oddanou službu.
Když polobozi dokončili své modlitby, plni úzkosti čekali na zabití svého nepřítele Vṛtrāsury. To znamená, že polobozi nejsou čistí oddaní. I když může živá bytost bez potíží získat cokoliv, potěší-li Pána, polobozi usilovali uspokojováním Pána o hmotný prospěch. Pán po nich chtěl, aby se modlili o čistou oddanou službu, ale oni se místo toho modlili o příležitost zabít svého nepřítele. To je rozdíl mezi čistým oddaným a oddaným na hmotné úrovni. Pán nepřímo litoval, že polobozi nežádali o čistou oddanou službu.