SLOKA 12
ya eṣa rājann api kāla īśitā
sattvaṁ surānīkam ivaidhayaty ataḥ
tat-pratyanīkān asurān sura-priyo
rajas-tamaskān pramiṇoty uruśravāḥ
yaḥ—co; eṣaḥ—toto; rājan—ó králi; api—dokonce; kālaḥ—čas; īśitā—Nejvyšší Pán; sattvam—kvalita dobra; sura-anīkam—množství polobohů; iva—zajisté; edhayati—zvětšuje; ataḥ—proto; tat-pratyanīkān—nepřátelské vůči nim; asurān—démony; sura-priyaḥ—který je přítelem polobohů; rajaḥ-tamaskān—pokryté vášní a nevědomostí; pramiṇoti—ničí; uru-śravāḥ—jehož sláva je známá široko daleko.
Ó králi, tento časový faktor je příznivý pro sattva-guṇu. I když je tedy Nejvyšší Pán vládcem, podporuje polobohy, kteří jsou převážně na úrovni sattva-guṇy. Démoni, kteří jsou ovlivněni tamo-guṇou, jsou potom zničeni. Nejvyšší Pán vede časový faktor k tomu, aby jednal různými způsoby, ale sám není nikdy předpojatý. Jeho činnosti jsou naopak slavné, a proto je známý pod jménem Uruśravā.
V Bhagavad-gītě (9.29) Pán říká: samo 'haṁ sarva-bhūteṣu na me dveṣyo 'sti na priyaḥ — “Vůči nikomu nechovám zášť a nikomu nestraním. Jsem stejně nakloněn všem.” Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, nemůže být předpojatý; vždy vidí všechny stejně. Podporování polobohů a zabíjení démonů tedy není známkou Jeho předpojatosti. Jedná se o vliv časového faktoru. Dobrým příkladem v této souvislosti je elektrikář, který na tutéž elektrickou energii napojuje topné i chladicí zařízení. To, jak ze své vůle zachází s elektrickou energií, se stává příčinou topení a chlazení, ale on sám nemá se vznikem tepla či chladu nic společného; ani s požitkem či utrpením, které jsou jejich výsledkem.
V historii je známo mnoho případů, kdy Pán zabil nějakého démona, který pak Jeho milostí získal vyšší postavení. Příkladem je Pūtanā. Cílem Pūtany bylo zabít Kṛṣṇu: aho bakī yaṁ stana-kāla-kūṭam. Přišla do domu Nandy Mahārāje, aby otrávila Kṛṣṇu jedem, kterým si potřela prsní bradavku. Když byla zabita, přesto dosáhla nejvyššího postavení, postavení Kṛṣṇovy matky. Kṛṣṇa je tak laskavý a nepředpojatý, že ihned přijal Pūtanu za svou matku, protože pil z jejího prsu. To, že ji navíc také zabil, nesnižuje Jeho nestrannost. Osobnost Božství je suhṛdaṁ sarva-bhūtānām, přítel každého. V charakteru věčného svrchovaného vládce, Nejvyšší Osobnosti Božství, tedy předpojatost nemá místo. Zabil Pūtanu, která Ho považovala za nepřítele, ale jelikož je svrchovaným vládcem, dosáhla vznešeného postavení Jeho matky. Śrīla Madhva Muni proto poznamenává: kāle kāla-viṣaye 'pīśitā. dehādi-kāraṇatvāt surānīkam iva sthitaṁ sattvam. Vrah bývá obvykle oběšen a v Manu-saṁhitě je řečeno, že král vrahovi udílí zabitím milost. Zachraňuje ho tak před různými druhy utrpení. Vrah je tedy za své hříšné jednání zabit z královy milosti. Kṛṣṇa jako nejvyšší soudce řeší situace podobně, protože je Svrchovaným vládcem. Závěr tedy zní, že Pán je vždy nestranný a velmi laskavý ke všem živým bytostem.