SLOKA 30
kāmād dveṣād bhayāt snehād
yathā bhaktyeśvare manaḥ
āveśya tad-aghaṁ hitvā
bahavas tad-gatiṁ gatāḥ
kāmāt—kvůli chtíči; dveṣāt—nenávisti; bhayāt—strachu; snehāt—zalíbení; yathā—jakož i; bhaktyā—oddaností; īśvare—v Nejvyšším; manaḥ—mysl; āveśya—pohroužení; tat—toho; agham—hříchu; hitvā—zříkající se; bahavaḥ—mnozí; tat—té; gatim—cesty osvobození; gatāḥ—dosáhli.
Mnozí dosáhli osvobození jednoduše tím, že velmi pozorně mysleli na Kṛṣṇu a zanechali hříšných činností. Tuto pozornost mohou vyvolávat chtivé touhy, nepřátelské pocity, strach, zalíbení nebo oddaná služba. Nyní vyložím, jak živá bytost pouhým soustředěním mysli na Kṛṣṇu získá Kṛṣṇovu milost.
Śrīmad-Bhāgavatam (10.33.39) uvádí:
vikrīḍitaṁ vraja-vadhūbhir idaṁ ca viṣṇoḥ
śraddhānvito 'nuśṛṇuyād atha varṇayed yaḥ
bhaktiṁ parāṁ bhagavati pratilabhya kāmaṁ
hṛd-rogam āśv apahinoty acireṇa dhīraḥ
Pokud upřímný posluchač naslouchá o zábavách Kṛṣṇy s gopīmi, které vypadají jako milostná dobrodružství plná chtíče, zničí to chtivé touhy v jeho srdci (jež jsou srdeční chorobou podmíněné duše) a stane se vznešeným oddaným Pána. Zbavuje-li se chtivých tužeb ten, kdo naslouchá o žádostivém chování gopī ke Kṛṣṇovi, je jisté, že se jich zcela zbavily i gopī, které šly za Kṛṣṇou. Śiśupāla a další, kteří chovali vůči Kṛṣṇovi velkou zášť a neustále na Něho mysleli, se podobně zbavili své zášti. Nanda Mahārāja a matka Yaśodā byli zcela pohrouženi v myšlenkách na Kṛṣṇu díky zalíbení, citové náklonnosti. Je-li mysl tak či onak plně zaujata Kṛṣṇou, její hmotná stránka je velice brzy zničena a projeví se její duchovní stránka — připoutanost ke Kṛṣṇovi. Tím je nepřímo potvrzeno, že ten, kdo myslí na Kṛṣṇu nepřátelsky, se díky svým myšlenkám na Něho zbavuje všech následků hříchů a stává se tak čistým oddaným. V následujícím verši jsou uvedeny konkrétní příklady.