SLOKA 9
vimuñcati yadā kāmān
mānavo manasi sthitān
tarhy eva puṇḍarīkākṣa
bhagavattvāya kalpate
vimuñcati—zříká se; yadā—kdykoliv; kāmān—všech hmotných tužeb; mānavaḥ—lidská společnost; manasi—v mysli; sthitān—které se nacházejí; tarhi—jedině tehdy; eva—zajisté; puṇḍarīka-akṣa—ó Pane s lotosovýma očima; bhagavattvāya—mít stejné bohatství jako Pán; kalpate—je způsobilá.
Ó můj Pane, když je člověk schopen se vzdát všech hmotných tužeb v mysli, je způsobilý mít stejné bohatství jako Ty.
Ateisté někdy kritizují oddané: “Jestliže nechcete přijmout od Pána žádné požehnání a jestliže služebník Pána je stejně bohatý jako sám Pán, proč potom žádáte, abyste se mohli stát Pánovými služebníky?” Śrīdhara Svāmī ve svém komentáři uvádí: bhagavattvāya bhagavat-samān aiśvaryāya. Dosáhnout úrovně Nejvyšší Osobnosti Božství (bhagavattva) neznamená stát se totožným s Pánem nebo se Mu vyrovnat — v duchovním světě je ovšem služebník stejně bohatý jako pán. Služebník Pánu slouží jako sluha, přítel, otec, matka nebo milostná partnerka, a ti všichni jsou stejně bohatí jako On. To je acintya-bhedābheda-tattva. Pán a služebník se od sebe liší, ale přesto jsou si v bohatství rovni. To je význam současné odlišnosti od Nejvyššího Pána a totožnosti s Ním.