SLOKA 40
kvacic chaye dharopasthe
tṛṇa-parṇāśma-bhasmasu
kvacit prāsāda-paryaṅke
kaśipau vā parecchayā
kvacit—někdy; śaye—uléhám; dhara-upasthe—na povrch země; tṛṇa — na trávě; parṇa—listí; aśma—kameni; bhasmasu—nebo hromadě popela; kvacit—někdy; prāsāda—v palácích; paryaṅke—na nejlepším loži; kaśipau—na polštáři; vā—nebo; para—někoho jiného; icchayā—na přání.
Někdy ležím přímo na zemi, jindy na listí, trávě či kameni, někdy na hromadě popela a jindy, z vůle druhých, v paláci na nejlepším loži s polštáři.
Popis učeného brāhmaṇy naznačuje různá zrození, neboť každý uléhá tak, jak odpovídá jeho tělu. Někdy se živá bytost narodí jako zvíře a jindy jako král. Když se narodí jako zvíře, musí ležet na zemi, a když se narodí jako král nebo velice bohatý člověk, může uléhat na lože ve velkých palácích, v přepychových pokojích vybavených nábytkem. Nic z toho ovšem nelze získat na základě vlastního rozhodnutí; zařizuje to svrchovaná vůle (parecchayā) neboli māyā. Bhagavad-gītā (18.61) uvádí:
īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ
hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati
bhrāmayan sarva-bhūtāni
yantrārūḍhāni māyayā
“Nejvyšší Pán sídlí v srdci každého, ó Arjuno, a řídí putování všech živých bytostí, které jsou jakoby usazeny na stroji z hmotné energie.” Živá bytost podle svých hmotných tužeb získává různé druhy těl, která nejsou ničím jiným než stroji, poskytnutými hmotnou přírodou na pokyn Nejvyšší Osobnosti Božství. Z vůle Nejvyššího musí živá bytost přijímat různá těla a odpočívat různými způsoby.