No edit permissions for Čeština
SLOKA 17
sadā santuṣṭa-manasaḥ
sarvāḥ śivamayā diśaḥ
śarkarā-kaṇṭakādibhyo
yathopānat-padaḥ śivam
sadā—vždy; santuṣṭa-manasaḥ—pro toho, kdo je spokojený ve svém nitru; sarvāḥ—vše; śiva-mayāḥ—příznivé; diśaḥ—na všech světových stranách; śarkarā—od kamenů; kaṇṭaka-ādibhyaḥ—a trnů atd.; yathā — jako; upānat-padaḥ—pro toho, kdo má vhodné boty; śivam—nehrozí nebezpečí (vše je příznivé).
Tomu, kdo má vhodné boty, nehrozí nebezpečí, ani když kráčí trním či po kamenech. Vše je pro něho příznivé. A pro toho, kdo je vždy spokojený ve svém nitru, neexistuje neštěstí; je šťastný všude.