SLOKA 77
na yasya sākṣād bhava-padmajādibhī
rūpaṁ dhiyā vastutayopavarṇitam
maunena bhaktyopaśamena pūjitaḥ
prasīdatām eṣa sa sātvatāṁ patiḥ
na—ne; yasya—jehož (Pána Śrī Kṛṣṇy); sākṣāt—přímo; bhava — Pánem Śivou; padma-ja-ādibhiḥ—Pánem Brahmou a dalšími; rūpam—podoba; dhiyā—meditací; vastutayā—skutečně; upavarṇitam—může být vysvětlena; maunena—mlčením; bhaktyā—oddanou službou; upaśamena—ukončením všech hmotných činností; pūjitaḥ—ten, který je takto uctíván; prasīdatām—kéž je s námi spokojen; eṣaḥ—tento; saḥ—tentýž Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; sātvatām—oddaných; patiḥ—který je opatrovníkem, pánem a rádcem.
Nyní je zde přítomný tentýž Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jehož skutečnou podobu nemohou poznat ani tak velké osobnosti, jako je Pán Brahmā a Pán Śiva. Poznávají Ho oddaní díky své neochvějné odevzdanosti. Kéž je tentýž Pán, který je opatrovníkem svých oddaných a který je uctíván mlčením, oddanou službou a zanecháním hmotných činností, s námi spokojen!
Pána Kṛṣṇu neznají správně ani tak vznešené osobnosti, jako je Pán Śiva a Pán Brahmā, natož pak obyčejní lidé. Ze své bezpříčinné milosti však dává svým oddaným požehnání v podobě oddanosti, a ti Ho díky tomu poznávají takového, jaký je. Bhaktyā mām abhijānāti yāvān yaś cāsmi tattvataḥ — nikdo v tomto vesmíru nemůže Kṛṣṇu skutečně znát. Dokonale poznat Ho může jen ten, kdo se zaměstná oddanou službou. To v sedmé kapitole Bhagavad-gīty (7.1) rovněž potvrzuje sám Pán:
mayy āsakta-manāḥ pārtha
yogaṁ yuñjan mad-āśrayaḥ
asaṁśayaṁ samagraṁ māṁ
yathā jñāsyasi tac chṛṇu
“Nyní slyš, ó synu Pṛthy, jak Mě můžeš zcela znát, prostý jakékoliv pochybnosti, budeš-li provádět yogu plně si Mě vědom, s myslí na Mě upřenou.” Pán Kṛṣṇa osobně učí, jak Ho lze dokonale poznat. Nejen Pāṇḍuovci, ale každý, kdo upřímně přijme Kṛṣṇovy pokyny, může poznat Nejvyššího Pána takového, jaký je. Poté, co Nārada Muni poučil Yudhiṣṭhira Mahārāje, prosí Osobnost Božství o požehnání, aby byl Pán se všemi spokojen a všichni si Ho byli dokonale vědomi a vrátili se domů, zpátky k Bohu.