SLOKA 80
iti dākṣāyaṇīnāṁ te
pṛthag vaṁśāḥ prakīrtitāḥ
devāsura-manuṣyādyā
lokā yatra carācarāḥ
iti—takto; dākṣāyaṇīnām—dcer Mahārāje Dakṣi, jako jsou Aditi a Diti; te—tobě; pṛthak—jednotlivě; vaṁśāḥ—dynastie; prakīrtitāḥ — popsané (mnou); deva—polobozi; asura—démoni; manuṣya—a lidské bytosti; ādyāḥ—a tak dále; lokāḥ—všechny planety ve vesmíru; yatra — kde; cara-acarāḥ—pohyblivé a nehybné živé bytosti.
Rozmanité živé bytosti — pohyblivé i nehybné, včetně polobohů, démonů a lidí — na všech planetách v tomto vesmíru jsou potomky dcer Mahārāje Dakṣi. Nyní jsem ti je popsal i s jejich různými dynastiemi.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k patnácté kapitole sedmého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Pokyny pro civilizované lidské bytosti”.
— Dokončeno v noci 10. května 1976, na Vaiśākhī Śukla Ekādaśī, v chrámu Pañca-tattvy v Novém Navadvīpu (Honolulu) díky milosti, jíž nás obdařili śrī-kṛṣṇa-caitanya prabhu nityānanda śrī-advaita gadādhara śrīvāsādi-gaura-bhakta-vṛnda. Můžeme tedy šťastně zpívat Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.
KONEC SEDMÉHO ZPĚVU