SLOKA 24
evaṁ guṇair bhrāmyamāṇe
manasy avikalaḥ pumān
yāti tat-sāmyatāṁ bhadre
hy aliṅgo liṅgavān iva
evam—takto; guṇaiḥ—kvalitami hmotné přírody; bhrāmyamāṇe — když je zneklidněná; manasi—mysl; avikalaḥ—neměnná; pumān—živá bytost; yāti—přichází do; tat-sāmyatām—stejný stav rozrušení jako ten, ve kterém se nachází mysl; bhadre—má laskavá matko; hi—zajisté; aliṅgaḥ—bez jemnohmotného či hrubohmotného těla; liṅga-vān—mající hmotné tělo; iva—jako kdyby.
Má laskavá matko, podobně i živá bytost, jejíž mysl je rozrušená pohyby kvalit hmotné přírody, se domnívá, že se změnilo její postavení, přestože se jí nejrůznější proměny jemnohmotných a hrubohmotných těl vůbec netýkají.
Śrīmad-Bhāgavatam (10.84.13) uvádí:
yasyātma-buddhiḥ kuṇape tri-dhātuke
sva-dhīḥ kalatrādiṣu bhauma-ijya-dhīḥ
yat-tīrtha-buddhiḥ salile na karhicij
janeṣv abhijñeṣu sa eva go-kharaḥ
“Člověk, který ztotožňuje své vlastní já s tělem tvořeným třemi prvky, který pokládá produkty těla za své příbuzné a rodnou zemi za hodnou uctívání a který se jde na poutní místo pouze vykoupat, místo toho, aby se tam raději setkal s lidmi obdařenými transcendentálním poznáním, je na stejné úrovni jako kráva nebo osel.” I když byl Hiraṇyakaśipu velký démon, nebyl tak hloupý jako moderní člověk. Nechybělo mu podrobné poznání o duši ani o jemnohmotném a hrubohmotném těle. My jsme však nyní tak zdegradovaní, že každý, včetně vysoce postavených vědců, filozofů a dalších vůdčích osobností, podléhá tělesnému pojetí života, a to śāstry odsuzují. Sa eva go-kharaḥ — tyto osoby nejsou nic jiného než krávy a osli.
Hiraṇyakaśipu své rodině vysvětloval, že i když hrubohmotné tělo jeho bratra Hiraṇyākṣi bylo mrtvé a oni se kvůli tomu rmoutili, není třeba, aby bědovali pro Hiraṇyākṣovu vznešenou duši, která již dosáhla svého příštího místa určení. Ātmā, duše, se nikdy nemění (avikalaḥ pumān). Jsme duše, ale když se necháme unášet činnostmi mysli (manodharma), zakoušíme utrpení v takzvaných hmotných podmínkách. To se stává neoddaným. Harāv abhaktasya kuto mahad-guṇāḥ — neoddaní mohou mít vznešené hmotné vlastnosti, ale jelikož jsou hloupí, nemají žádné dobré předpoklady. Vnější označení podmíněné duše v hmotném světě jsou jen ozdobami mrtvého těla. Podmíněná živá bytost neví nic o duši a její vznešené existenci mimo vliv hmoty.