SLOKA 34
tvayā kṛtajñena vayaṁ mahī-pate
kathaṁ vinā syāma suhṛttamena te
tatrānuyānaṁ tava vīra pādayoḥ
śuśrūṣatīnāṁ diśa yatra yāsyasi
tvayā—ty; kṛtajñena—vděčná osobnost; vayam—my; mahī-pate—králi; katham—jak; vinā—bez; syāma—budeme existovat; suhṛt-tamena—náš nejlepší přítel; te—tebe; tatra—tam; anuyānam—následování; tava—tebe; vīra—ó hrdino; pādayoḥ—lotosovým nohám; śuśrūṣatīnām — těch, které slouží; diśa—prosíme nařiď; yatra—kam; yāsyasi—půjdeš.
Ó králi, byl jsi velmi vděčným manželem a nejupřímnějším přítelem nás všech. Jak budeme bez tebe žít? Ó hrdino, ať jdeš kamkoliv, prosíme veď nás, abychom mohly kráčet ve tvých stopách a zase ti sloužit. Vezmi nás s sebou!
Dříve býval kšatrijský král obvykle manželem mnoha žen, a když zemřel — zvláště na bojišti — všechny královny dobrovolně přijímaly saha-māraṇu, smrt se svým mužem, který pro ně znamenal vše. Když zemřel Mahārāja Pāṇḍu, otec Pāṇḍuovců, obě jeho manželky — Kuntī (matka Yudhiṣṭhiry, Bhīmy a Arjuny) a Mādrī (matka Nakuly a Sahadeva) — byly rozhodnuté zemřít v ohni společně s ním. Po dohodnutí kompromisu nakonec Kuntī zůstala naživu, aby se postarala o malé děti, a Mādrī bylo dovoleno zemřít s manželem. Obřad saha-māraṇa se dochoval v Indii až do doby britské nadvlády, ale pak se začalo hlásat jeho nenásledování, protože s postupem Kali-yugy se postoj manželek měnil. Systém saha-māraṇa byl tedy prakticky zrušen. Není tomu však ještě ani padesát let, co jsem viděl manželku jednoho lékaře dobrovolně zemřít ihned po jeho smrti. Oba manžele vezli ve smutečním průvodu na stejném voze. Tak velká láska počestné manželky je ojedinělá.