SLOKA 1
śrī-nārada uvāca
paurohityāya bhagavān
vṛtaḥ kāvyaḥ kilāsuraiḥ
ṣaṇḍāmarkau sutau tasya
daitya-rāja-gṛhāntike
śrī-nāradaḥ uvāca—velký světec Nārada pravil; paurohityāya—aby zastával úlohu kněze; bhagavān—nejmocnější; vṛtaḥ—zvolený; kāvyaḥ — Śukrācārya; kila—skutečně; asuraiḥ—démony; ṣaṇḍa-amarkau—Ṣaṇḍa a Amarka; sutau—synové; tasya—jeho; daitya-rāja—krále démonů, Hiraṇyakaśipua; gṛha-antike—poblíž obydlí.
Velký světec Nārada Muni pravil: Démoni v čele s Hiraṇyakaśipuem přijali Śukrācāryu za svého kněze, který měl konat obřady. Dva Śukrācāryovi synové, Ṣaṇḍa a Amarka, žili poblíž Hiraṇyakaśipuova paláce.
Zde začíná příběh Prahlādova života. Śukrācārya se stal knězem ateistů, konkrétně Hiraṇyakaśipua, a jeho synové Ṣaṇḍa a Amarka pak žili poblíž Hiraṇyakaśipuova sídla. Hiraṇyakaśipu a všichni jeho stoupenci byli ateisté, a proto se Śukrācārya neměl stávat jeho knězem. Brāhmaṇa se má stát knězem toho, kdo má zájem o rozvoj duchovní kultury. Již samotné jméno Śukrācārya však poukazuje na někoho, kdo chce prospěch pro své syny a potomky, bez ohledu na to, jakým způsobem se dostane k penězům. Skutečný brāhmaṇa by se nikdy nestal knězem ateistů.