SLOKA 15
śrī-nārada uvāca
etāvad brāhmaṇāyoktvā
virarāma mahā-matiḥ
taṁ sannibhartsya kupitaḥ
sudīno rāja-sevakaḥ
śrī-nāradaḥ uvāca—Nārada Muni řekl; etāvat—tolik; brāhmaṇāya — brāhmaṇům, synům Śukrācāryi; uktvā—když řekl; virarāma—odmlčel se; mahā-matiḥ—Prahlāda Mahārāja, který byl velmi inteligentní; tam—jeho (Prahlāda); sannibhartsya—plísnící; kupitaḥ—rozhněvaní; su-dīnaḥ—omezení či nesmírně zarmoucení; rāja-sevakaḥ—služebníci krále Hiraṇyakaśipua.
Mocný světec Nārada Muni pokračoval: Toto řekl Prahlāda Mahārāja, velká duše, svým učitelům Ṣaṇḍovi a Amarkovi, kteří pocházeli ze semene Śukrācāryi, a poté se odmlčel. Tito takzvaní brāhmaṇové se na něho ihned rozhněvali. Jelikož byli služebníky Hiraṇyakaśipua, Prahlādova řeč je velice mrzela a vyčinili mu následujícími slovy.
Slovo śukra znamená “semeno”. Synové Śukrācāryi byli kastovní brāhmaṇové, ale skutečným brāhmaṇou je ten, kdo má bráhmanské vlastnosti. Brāhmaṇové Ṣaṇḍa a Amarka, pocházející ze semene Śukrācāryi, ve skutečnosti pravé bráhmanské vlastnosti neměli, neboť sloužili Hiraṇyakaśipuovi. Skutečný brāhmaṇa je velice spokojený, když vidí kohokoliv — a tím spíše svého žáka — jak se stává oddaným Pána Kṛṣṇy. Úkolem brāhmaṇy je uspokojit duchovního učitele. Má přísně zakázáno stávat se služebníkem kohokoliv jiného, neboť to dělají jen psi a śūdrové. Pes musí uspokojovat svého pána, ale brāhmaṇa nemusí uspokojovat nikoho; jeho jediným úkolem je uspokojit Kṛṣṇu (ānukūlyena kṛṣṇānuśīlanam). To je skutečná kvalifikace brāhmaṇy. Jelikož byli Ṣaṇḍa a Amarka brāhmaṇy jen z hlediska původu a stali se služebníky takového pána, jako byl Hiraṇyakaśipu, chtěli Prahlāda Mahārāje zbytečně trestat.