Text 24
anvaya-vyatirekeṇa
vivekenośatātmanā
svarga-sthāna-samāmnāyair
vimṛśadbhir asatvaraiḥ
anvaya — přímo; vyatirekeṇa — a nepřímo; vivekena — vyzrálým rozlišováním; uśatā — očištěnou; ātmanā — s myslí; svarga — stvoření; sthāna — udržování; samāmnāyaiḥ — a se zničením; vimṛśadbhiḥ — těmi, kdo se zabývají důkladným rozborem; asat-varaiḥ — rozvážnými.
Rozvážní a zkušení lidé by měli hledat duši s myslí očištěnou analytickým studiem toho, jak je duše spojená se všemi věcmi, které procházejí stvořením, udržováním a zničením, a čím se od nich liší.
Rozvážný člověk dokáže zkoumat sám sebe a rozborem odlišit duši od těla. Když například zkoumá své tělo — hlavu, ruce a tak dále — je schopen pochopit rozdíl mezi ním a duší. Nikdo neříká: “Já hlava.” Každý říká: “Moje hlava.” Jsou zde tedy dvě věci — hlava a vlastní já — a ty nejsou totožné, přestože vypadají jako jeden celek.
Někdo může namítnout: “Jestliže analyzujeme tělo, vidíme hlavu, ruce, nohy, břicho, krev, kosti, moč, výkaly a tak dále, ale když postupně projdeme vše, kde je potom duše?” Přemýšlivý člověk si však vezme na pomoc tento verš z Véd:
yato vā imāni bhūtāni jāyante; yena jātāni jīvanti; yat prayanty abhisaṁviśanti; tad vijijñāsasva; tad brahmeti. (Taittirīya Upaniṣad 3.1.1)
Tak může pochopit, že hlava, ruce, nohy — celé tělo roste na základě duše. Je-li uvnitř duše, pak tělo, hlava, ruce a nohy rostou — jinak nikoliv. Mrtvé dítě neroste, protože v jeho těle není přítomná duše. Pokud někdo i přes pečlivý rozbor těla stále nemůže zjistit existenci duše, je to kvůli jeho nevědomosti. Jak by mohl omezený člověk, který je neustále pohroužený v materialistických činnostech, poznat duši, jež je malou duchovní částečkou o rozměrech jedné desetitisíciny konečku vlasu? Pošetile si myslí, že hmotné tělo vyrostlo z kombinace chemických látek, přestože tyto látky nedokáže najít. Védy nás však informují, že podstatou životní síly nejsou chemické kombinace; životní silou je ātmā a Paramātmā a tělo roste na tomto základě. Ovoce na stromě roste a prochází šesti změnami díky přítomnosti stromu. Bez něho by nikdy nemohlo růst a uzrát. Za existencí těla se tedy skrývá Paramātmā a ātmā, které v těle sídlí. Toto je první krok v pochopení duchovní moudrosti vyložené v Bhagavad-gītě; dehino 'smin yathā dehe. Tělo existuje díky přítomnosti Nejvyššího Pána a jīvy, která je Pánovou částí. To v Bhagavad-gītě (9.4) dále vysvětluje sám Pán:
mayā tatam idaṁ sarvaṁ
jagad avyakta-mūrtinā
mat-sthāni sarva-bhūtāni
na cāhaṁ teṣv avasthitaḥ
“Ve své neprojevené podobě prostupuji celým vesmírem. Všechny bytosti jsou ve Mně, ale Já nejsem v nich.” Nejvyšší Duše existuje všude. Védy uvádějí: sarvaṁ khalv idaṁ brahma — vše je Brahman či expanze Jeho energií. Sūtre maṇi-gaṇā iva — vše spočívá na Pánu jako perly na niti. Nití je Brahman, základ všeho. On je nejvyšší příčinou, Svrchovaným Pánem, na němž vše spočívá (mattaḥ parataraṁ nānyat). Musíme tedy studovat ātmu a Paramātmu — individuální duši a Nadduši — na nichž spočívá celý hmotný vesmírný projev. To je obsah védského pokynu yato vā imāni bhūtāni jāyante. yena jātāni jīvanti.