SLOKA 36
tadā pumān mukta-samasta-bandhanas
tad-bhāva-bhāvānukṛtāśayākṛtiḥ
nirdagdha-bījānuśayo mahīyasā
bhakti-prayogeṇa samety adhokṣajam
tadā—tehdy; pumān—živá bytost; mukta—osvobozená; samasta-bandhanaḥ—od všech hmotných překážek na cestě oddané služby; tat-bhāva—situace, kdy se odehrávají zábavy Nejvyššího Pána; bhāva — myšlením; anukṛta—učiněné podobnými; āśaya-ākṛtiḥ—jehož mysl a tělo; nirdagdha—zcela spálené; bīja—semeno či původní příčina hmotné existence; anuśayaḥ—touha; mahīyasā—nesmírně mocná; bhakti—oddané služby; prayogeṇa—uplatněním; sameti—dosahuje; adhokṣajam—Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, který je mimo dosah hmotné mysli a hmotného poznání.
Tehdy je oddaný oproštěný od veškerého hmotného znečištění, jelikož neustále myslí na Pánovy zábavy a jelikož jeho tělo a mysl nabyly duchovních vlastností. Jeho nevědomost, hmotné vědomí a nejrůznější hmotné touhy jsou díky jeho intenzívní oddané službě spáleny na popel. To je úroveň, na které lze dosáhnout útočiště u Pánových lotosových nohou.
Když se oddaný zcela očistí, je anyābhilāṣitā-śūnya. Všechny jeho hmotné touhy zmizí, jsou spáleny na popel, a on sám je buď služebníkem, přítelem, otcem, matkou nebo milostným partnerem Nejvyšší Osobnosti Božství. Jelikož neustále uvažuje tímto způsobem, jeho současné hmotné tělo a mysl jsou zcela zduchovnělé a potřeby hmotného těla se vytratí. Železná tyč vložená do ohně se stále více zahřívá, a když je rozžhavená do ruda, již není železnou tyčí, ale ohněm. Když se oddaný neustále věnuje oddané službě a myslí na Pána ve stavu svého původního vědomí Kṛṣṇy, je prostý hmotných činností, neboť jeho tělo je již zduchovnělé. Rozvíjení vědomí Kṛṣṇy má takovou moc, že oddaný již v tomto životě dosahuje útočiště u lotosových nohou Pána. Tuto transcendentální extázi oddaného v plné míře projevil Śrī Caitanya Mahāprabhu. Śrīla Madhvācārya v této souvislosti píše:
tad-bhāva-bhāvaḥ tad yathā svarūpaṁ bhaktiḥ
kecid bhaktā vinṛtyanti gāyanti ca yathepsitam
kecit tuṣṇīṁ japanty eva kecit śobhaya-kāriṇaḥ
Extázi oddané služby v plné míře vyjevil Śrī Caitanya Mahāprabhu, který tančil, křičel, zpíval, někdy mlčel a jindy opakovaně pronášel svaté jméno Pána. To je dokonalé duchovní bytí.