SLOKA 35
yadā graha-grasta iva kvacid dhasaty
ākrandate dhyāyati vandate janam
muhuḥ śvasan vakti hare jagat-pate
nārāyaṇety ātma-matir gata-trapaḥ
yadā—když; graha-grastaḥ—posedlý duchem; iva—jako; kvacit—někdy; hasati—směje se; ākrandate—velmi hlasitě křičí (když vzpomíná na transcendentální vlastnosti Pána); dhyāyati—medituje; vandate — vzdává úctu; janam—všem živým bytostem (myslí si o všech, že slouží Pánu); muhuḥ—neustále; śvasan—ztěžka dýchající; vakti—hovoří; hare—ó můj Pane; jagat-pate—ó vládce celého světa; nārāyaṇa—ó Pane Nārāyaṇe; iti—takto; ātma-matiḥ—plně pohroužený v myšlenkách na Nejvyššího Pána; gata-trapaḥ—beze studu.
Když se oddaný dostane do stavu, kdy je jako posedlý duchem, směje se a velmi hlasitě opěvuje vlastnosti Pána. Někdy usedne, aby meditoval, a každou živou bytost považuje za Pánova oddaného a vzdává jí úctu. Neustále ztěžka dýchá, přestává se starat o společenskou etiketu a volá jako šílenec: “Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa! Ó můj Pane, ó vládce vesmíru!”
Když někdo v extázi volá svaté jméno Pána, aniž by se staral o společenské konvence, znamená to, že je ātma-mati — jeho vědomí je obrácené k Nejvyšší Osobnosti Božství.