SLOKA 2
athācārya-sutas teṣāṁ
buddhim ekānta-saṁsthitām
ālakṣya bhītas tvarito
rājña āvedayad yathā
atha—pak; ācārya-sutaḥ—syn Śukrācāryi; teṣām—jejich (synů démonů); buddhim—inteligence; ekānta-saṁsthitām—soustředěná na jeden námět, oddanou službu; ālakṣya—když poznali či viděli; bhītaḥ—se strachem; tvaritaḥ—co nejrychleji; rājñe—králi (Hiraṇyakaśipuovi); āvedayat—přednesli; yathā—odpovídajícím způsobem.
Když Śukrācāryovi synové Ṣaṇḍa a Amarka viděli, že všichni studenti, synové démonů, díky styku s Prahlādem Mahārājem rozvíjejí vědomí Kṛṣṇy, dostali strach. Přišli za králem démonů a podrobně mu popsali vzniklou situaci.
Slova buddhim ekānta-saṁsthitām vyjadřují, že studenti, kteří naslouchali Prahlādovi Mahārājovi, vlivem jeho kázání nabyli pevného přesvědčení, že vědomí Kṛṣṇy je jediným cílem lidského života. Ten, kdo se stýká s čistým oddaným a následuje jeho pokyny, upevní své vědomí Kṛṣṇy a materialistické vědomí ho nebude znepokojovat. Právě to pozorovali učitelé u svých žáků, a proto dostali strach — všichni studenti si postupně začínali být vědomi Kṛṣṇy.