SLOKA 26
sa tasya hastotkalitas tadāsuro
vikrīḍato yadvad ahir garutmataḥ
asādhv amanyanta hṛtaukaso ’marā
ghana-cchadā bhārata sarva-dhiṣṇya-pāḥ
saḥ—on (Hiraṇyakaśipu); tasya—Jeho (Pána Nṛsiṁhadeva); hasta—z rukou; utkalitaḥ—vyklouzl; tadā—tehdy; asuraḥ—král démonů, Hiraṇyakaśipu; vikrīḍataḥ—hrající si; yadvat—přesně jako; ahiḥ—had; garutmataḥ—Garuḍy; asādhu—nepříliš dobré; amanyanta—považovali; hṛta-okasaḥ—jimž Hiraṇyakaśipu zabral jejich sídla; amarāḥ—polobozi; ghana-cchadāḥ—zůstávající za mraky; bhārata—ó vznešený synu Bharaty; sarva-dhiṣṇya-pāḥ—vládci nebeských planet.
Ó Yudhiṣṭhire, vznešený synu Bharaty! Když dal Pán Nṛsiṁhadeva Hiraṇyakaśipuovi příležitost vyklouznout Mu z rukou, stejně jako si Garuḍa někdy hraje s hadem a pustí ho ze zobáku, polobozi, kteří přišli o svá sídla a ve strachu z démona se skrývali za mraky, to nepovažovali za příliš dobré znamení. Byli tím vyvedeni z klidu.
Když Pán Nṛsiṁhadeva zabíjel Hiraṇyakaśipua, dal démonovi příležitost vyklouznout z Jeho sevření. To polobohy příliš nepotěšilo, jelikož se Hiraṇyakaśipua velice báli. Věděli, že kdyby se nějak dostal z Nṛsiṁhadevových rukou a viděl by, že s velkým potěšením očekávají jeho smrt, krutě by se jim pomstil. Proto se tolik strachovali.