No edit permissions for Čeština
SLOKA 53
mām aprīṇata āyuṣman
darśanaṁ durlabhaṁ hi me
dṛṣṭvā māṁ na punar jantur
ātmānaṁ taptum arhati
mām—Mě; aprīṇataḥ—kdo netěší; āyuṣman—ó Prahlāde, který budeš dlouho žít; darśanam—vidět; durlabham—velice vzácné; hi—zajisté; me—Mě; dṛṣṭvā—když viděla; mām—Mě; na—ne; punaḥ—znovu; jantuḥ—živá bytost; ātmānam—sama nad sebou; taptum—naříkat; arhati—má zapotřebí.
Můj milý Prahlāde, buď dlouho živ! Nikdo Mě nemůže vnímat či poznat, aniž by Mě potěšil, ale ten, kdo Mě potěšil či spatřil, již nemá důvod naříkat, že není spokojený.
Člověk nemůže být za žádných okolností šťastný, dokud nepotěší Nejvyšší Osobnost Božství. Ten, kdo se však naučil, jak potěšit Nejvyššího, již nemusí naříkat nad svou hmotnou situací.