SLOKA 57
mālī sumāly atibalau yudhi petatur yac-
cakreṇa kṛtta-śirasāv atha mālyavāṁs tam
āhatya tigma-gadayāhanad aṇḍajendraṁ
tāvac chiro ’cchinad arer nadato ’riṇādyaḥ
mālī sumālī—dva démoni, kteří se jmenovali Mālī a Sumālī; ati-balau — velice mocní; yudhi—na bojišti; petatuḥ—padli; yat-cakreṇa—jehož diskem; kṛtta-śirasau—byly jim useknuty hlavy; atha—poté; mālyavān — Mālyavān; tam—Nejvyšší Osobnost Božství; āhatya—napadající; tigma- gadayā—s velmi ostrým kyjem; ahanat—pokusil se napadnout a zabít; aṇḍa-ja-indram—Garuḍu, krále ptáků, kteří se rodí z vajec; tāvat—tehdy; śiraḥ—hlavu; acchinat—usekl; areḥ—nepřítele; nadataḥ—řvoucího jako lev; ariṇā—diskem; ādyaḥ—původní Pán, Osobnost Božství.
Poté Nejvyšší Pán zabil dva velmi mocné démony se jmény Mālī a Sumālī tak, že jim svým diskem uťal hlavy. Pak na Pána zaútočil další démon, Mālyavān. Tento démon řval jako lev a svým ostrým kyjem napadl Garuḍu, vládce ptáků, kteří se rodí z vajec. Nejvyšší Pán, původní osoba, však použil svůj disk, aby i tomuto nepříteli usekl hlavu.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k desáté kapitole osmého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Bitva mezi polobohy a démony”.