No edit permissions for Čeština

KAPITOLA DESÁTÁ

Bitva mezi polobohy a démony

Obsah desáté kapitoly je následující: Závist způsobila, že se boj mezi démony a polobohy rozpoutal nanovo. Když byli polobozi démonskými úskoky již téměř poraženi a propadali beznaději, objevil se mezi nimi Pán Viṣṇu.

Jak polobozi, tak i démoni umějí dovedně zacházet s hmotnou energií, ale polobozi jsou oddaní Pána, zatímco démoni právě naopak. Polobozi i démoni stloukali oceán mléka, aby získali nektar, ale jelikož démoni nejsou Pánovi oddaní, nevytěžili z toho žádný prospěch. Poté, co Pán Viṣṇu napojil polobohy nektarem, vrátil se na Garuḍovi do svého sídla. Démoni se však cítili neprávem poškozeni a znovu vyhlásili polobohům válku. Bali Mahārāja, syn Virocany, se stal vrchním velitelem démonů. Na začátku bitvy polobozi pokračovali v porážení démonů. Nebeský král Indra bojoval s Balim a ostatní polobozi, jako Vāyu, Agni a Varuṇa, bojovali proti dalším démonským vůdcům. V tomto boji démoni prohrávali, a aby se zachránili před smrtí, začali pomocí svých hmotných magických úskoků projevovat různé iluze. Tak zabili na straně polobohů spoustu vojáků. Polobozi nenacházeli žádné jiné východisko a opět se odevzdali Nejvyšší Osobnosti Božství, Viṣṇuovi, který se poté zjevil a rozptýlil všechny iluze vytvořené démonskými triky. Hrdinové mezi démony, jako například Kālanemi, Mālī, Sumālī a Mālyavān, bojovali proti Nejvyšší Osobnosti Božství, a Pán je všechny zabil. Polobohům tak už nehrozilo žádné nebezpečí.

SLOKA 1: Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó králi, všichni démoni a Daityové se s plnou pozorností a nasazením zúčastnili stloukání oceánu. Nebyli však oddanými Vāsudeva, Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy, a proto nemohli pít nektar.

SLOKA 2: Ó králi, když Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, dovedl stloukání oceánu k úspěšnému konci a napojil nektarem polobohy, své drahé oddané, opustil všechny a nechal se Garuḍou odnést do svého sídla.

SLOKA 3: Po vítězství polobohů démoni nemohli snést pohled na jejich bohatství. Vydali se tedy proti nim se zdviženými zbraněmi.

SLOKA 4: Polobozi, kteří nikdy neopouštějí útočiště u lotosových nohou Nārāyaṇa a nyní byli navíc povzbuzeni nektarem, s bojovnou náladou použili svých různých zbraní k protiútoku proti démonům.

SLOKA 5: Ó králi, mezi polobohy a démony vypukla krutá bitva na pláži oceánu mléka. Boj byl tak strašný, že když o něm člověk jen slyší, ježí se mu chlupy na těle.

SLOKA 6: Účastníci boje na obou stranách se ve svých srdcích nesmírně hněvali a plni nepřátelství bili jeden druhého meči, šípy a různými dalšími zbraněmi.

SLOKA 7: Zněly lastury, trubky, bubny, bherī a ḍamarī (kotle) a společně se zvuky, které vydávali sloni, koně a vojáci — na vozech i pěší — vytvářely hromové burácení.

SLOKA 8: Na tomto bitevním poli bojovali vojáci na vozech se svými protivníky na vozech, pěšáci s nepřátelskou pěchotou, bojovníci na koních se svými soupeři na koních a vojáci na zádech slonů s nepřátelskými vojáky na slonech. Boj tedy probíhal mezi sobě rovnými.

SLOKA 9: Někteří vojáci bojovali na velbloudech, někteří na hřbětech slonů, jiní na oslech, další na opicích s bílými a červenými tvářemi, někteří na tygrech a jiní na lvech. Tak byli všichni zapojeni v boji.

SLOKA 10-12: Ó králi, někteří vojáci bojovali na zádech supů, orlů, jeřábů, sokolů a ptáků bhāsa. Některé nesly timiṅgily, jež spolknou i obrovskou velrybu, jiné vezli śarabhové a další seděli na buvolech, nosorožcích, kravách, býcích, divokých kravách a aruṇách. Jiní bojovali na hřbetech šakalů, krys, ještěrů, králíků, lidských bytostí, koz, černých jelenů, labutí a kanců. Takto usazeni na vodních, suchozemských i létajících zvířatech, z nichž některá měla znetvořená těla, postupovali vojáci obou armád proti sobě.

SLOKA 13-15: Ó králi, potomku Mahārāje Pāṇḍua, bojovníci z řad polobohů i démonů byli vybaveni baldachýny, barevnými vlajkami a slunečníky s držadly z cenných drahokamů a perel. Dále je zdobily vějíře z pavích per a jiných materiálů. Vojáci, jejichž horní i dolní části oděvu vlály ve větru, vypadali přirozeně krásní a na jasném slunci se jejich štíty, šperky a ostré, čisté zbraně oslnivě blyštěly. Vojenské šiky tak připomínaly dva oceány s hejny vodních živočichů.

SLOKA 16-18: Nejslavnější vrchní velitel, Mahārāja Bali, syn Virocany, se k této bitvě dostavil v úžasném letadle jménem Vaihāyasa. Ó králi, toto nádherně ozdobené letadlo vyrobil démon Maya a bylo vybavené zbraněmi pro všechny druhy boje. Bylo nepochopitelné a nepopsatelné; někdy ho bylo vidět a jindy zase ne. Mahārāja Bali, sedící v tomto letadle pod krásným ochranným slunečníkem a ovíván těmi nejlepšími cāmarami, vypadal v kruhu svých velitelů jako měsíc, který při svém večerním východu šíří světlo na všechny strany.

SLOKA 19-24: Všude kolem Mahārāje Baliho na svých vozech seděli velitelé démonů. Mezi jinými to byl démon Namuci, Śambara, Bāṇa, Vipracitti, Ayomukha, Dvimūrdhā, Kālanābha, Praheti, Heti, Ilvala, Śakuni, Bhūtasantāpa, Vajradaṁṣṭra, Virocana, Hayagrīva, Śaṅkuśirā, Kapila, Meghadundubhi, Tāraka, Cakradṛk, Śumbha, Niśumbha, Jambha, Utkala, Ariṣṭa, Ariṣṭanemi, Tripurādhipa, Maya, synové Pulomy, Kāleyové a Nivātakavaca. Všichni tito démoni byli připraveni o svůj podíl nektaru a podíleli se pouze na práci při stloukání oceánu. Nyní bojovali proti polobohům, a aby povzbudili svá vojska, vydávali burácivý zvuk, podobný řvaní lvů, a hlasitě troubili na lastury. Když Balabhit, Pán Indra, viděl toto chování svých zuřivých protivníků, nesmírně se rozzlobil.

SLOKA 25: Pán Indra, sedící na svém slonu Airāvatovi, který může jít kamkoliv a schraňuje vodu a víno, aby s nimi kropil, vypadal jako slunce vycházející nad horou Udayagiri, na níž se rozprostírají jezera vody.

SLOKA 26: Kolem Pána Indry, nebeského krále, byli polobozi, usazení na různých dopravních prostředcích a ozdobení vlajkami a zbraněmi. Byli mezi nimi Vāyu, Agni, Varuṇa a další vládci různých planet se svými společníky.

SLOKA 27: Polobozi a démoni stanuli proti sobě a navzájem se hanobili slovy zraňujícími srdce. Pak se k sobě přiblížili a začali bojovat ve dvojicích, muž proti muži.

SLOKA 28: Ó králi, Mahārāja Bali se utkal s Indrou, Kārttikeya s Tārakou, Varuṇa s Hetim a Mitra s Prahetim.

SLOKA 29: Yamarāja zápolil s Kālanābhou, Viśvakarmā se utkal s Mayou Dānavou, Tvaṣṭā se Śambarou a bůh Slunce s Virocanou.

SLOKA 30-31: Polobůh Aparājita zápasil s Namucim a dva bratři Aśvinī-kumārové bojovali s Vṛṣaparvou. Bůh Slunce se také bil se sty syny Mahārāje Baliho v čele s Bāṇou a bůh Měsíce zápolil s Rāhuem. Polobůh vládnoucí vzduchu se potýkal s Pulomou a Śumbhovi s Niśumbhou byla soupeřem svrchovaně mocná hmotná energie Durgādevī, jež se nazývá Bhadra Kālī.

SLOKA 32-34: Ó Mahārāji Parīkṣite, pokořiteli nepřátel (Arindamo), Pán Śiva se utkal s Jambhou a Vibhāvasu s Mahiṣāsurou. Ilvala se svým bratrem Vātāpim vzdoroval synům Pána Brahmy. Durmarṣa se bil s Amorem, démon Utkala s polobohyněmi Mātṛkami, Bṛhaspati s Śukrācāryou a Śanaiścara (Saturn) s Narakāsurou. Marutové bojovali proti Nivātakavacovi, Vasuové proti démonům Kālakeyům, polobozi Viśvedevové proti démonům Paulomům a Rudrové proti démonům Krodhavaśům, kteří byli obětí hněvu.

SLOKA 35: Všichni tito polobozi a démoni se shromáždili na bojišti v bojovné náladě a vší silou útočili jeden na druhého, neboť všichni toužili po vítězství. Bojovali ve dvojicích a jeden druhého těžce napadali naostřenými šípy, meči a kopími.

SLOKA 36: Zbraněmi, jako je bhuśuṇḍi, cakra, kyj, ṛṣṭi, paṭṭiśa, śakti, ulmuka, prāsa, paraśvadha, nistriṁśa, kopí, parigha, mudgara a bhindipāla, si navzájem usekávali hlavy.

SLOKA 37: Sloni, koně, vozy, vozatajové, pěší vojáci a různí přepravci se svými jezdci byli sekáni na kusy. Paže, stehna, krky a nohy vojáků byly odděleny od těl a jejich vlajky, luky, brnění a ozdoby roztrhány.

SLOKA 38:
Jak zemi dusaly nohy démonů a polobohů a kola vozů, do nebe prudce vyletovaly částečky prachu, až vytvořily mrak, který postupně zakryl všechny strany meziplanetárního prostoru až ke slunci. Když však po částečkách prachu následovaly kapky krve, jež skrápěly všechny strany, prašný mrak se již na nebi neudržel.
 

SLOKA 39: Válečné pole bylo v průběhu boje poseto uťatými hlavami hrdinů se stále ještě zírajícíma očima a se zuby v hněvu zakousnutými do rtů. Všude se povalovaly roztroušené helmice a náušnice z těchto usekaných hlav. Porůznu tam také leželo mnoho paží ozdobených šperky a svírajících různé zbraně, jakož i mnoho nohou a stehen, jež připomínaly sloní choboty.

SLOKA 40: Na bojišti se tak objevilo množství těl bez hlavy. Tyto strašidelné trupy, které se dívaly očima na useklých hlavách, zaútočily se zbraněmi v rukou na nepřátelské vojáky.

SLOKA 41: Mahārāja Bali pak deseti šípy napadl Indru a třemi šípy zaútočil na Airāvatu, Indrova slona. Čtyři šípy vystřelil na čtyři jezdce chránící Airāvatovy nohy a jeden šíp na sluhu, který slona poháněl.

SLOKA 42: Indra, nebeský král, jenž umí dovedně zacházet se šípy, se usmál, a dříve než k němu mohly šípy Baliho Mahārāje doletět, zničil je šípy jiného druhu, zvanými bhalla, které jsou nesmírně ostré.

SLOKA 43: Když Bali Mahārāja viděl Indrovo obratné zacházení se zbraněmi, nemohl potlačit svůj hněv. Proto se chopil další zbraně, známé jako śakti, která planula jako obrovská louč. Indra ji však rozsekal na kusy, dokud byla stále ještě v Baliho ruce.

SLOKA 44: Poté si Bali Mahārāja postupně bral zbraně jako kopí, prāsa, tomara, ṛṣṭi a další, ale ať vzal kteroukoliv, Indra mu ji ihned rozbil na kusy.

SLOKA 45: Můj milý králi, potom Bali Mahārāja zmizel a využil démonských triků. Tehdy se nad hlavami bojujících polobohů objevila obrovská hora, jež byla výtvorem iluze.

SLOKA 46: Z této hory padaly hořící stromy. Rovněž z ní padaly úlomky kamenů s okraji ostrými jako sekáče a tříštily hlavy bojujících polobohů.

SLOKA 47: Štíři, velcí hadi a mnohá další jedovatá zvířata, jakož i lvi, tygři, kanci a mohutní sloni začali padat na vojáky polobohů a všechno ničit.

SLOKA 48: Ó můj králi, potom se zjevily stovky masožravých démonů a démonic, zcela nahých a s trojzubci v rukách. Vykřikovali: “Rozsekej je na kusy! Propíchni je!”

SLOKA 49: Na nebi se pak objevily temné mraky, hnané silnými větry. Hluboce duněly zvukem hromu a pršely z nich žhavé uhlíky.

SLOKA 50: Všechny vojáky polobohů začal spalovat mohutný pustošící oheň, vytvořený Mahārājou Balim. Tento oheň, doprovázený poryvy větru, se zdál být stejně hrozný jako oheň Sāṁvartaka, který propuká v době zničení.

SLOKA 51: Před očima všech se pak všude v podobě dravé povodně objevily víry a mořské vlny, rozbouřené prudkými nárazy větru.

SLOKA 52: Když neviditelní démoni, kteří byli mistry takových iluzí, vytvořili během boje tuto klamnou atmosféru, vojáci polobohů se zasmušili.

SLOKA 53: Ó králi, když polobozi nenacházeli žádný prostředek, jak počínání démonů překazit, upřímně meditovali o Nejvyšším Pánu, Osobnosti Božství, stvořiteli vesmíru, a ten se okamžitě zjevil.

SLOKA 54: Nejvyšší Pán, jehož oči připomínají okvětní lístky čerstvě rozkvetlého lotosu, seděl obkročmo na zádech Garuḍy s lotosovýma nohama kolem jeho ramen. Zjevil se polobohům oblečen ve žlutých šatech a ozdoben drahokamem Kaustubha a bohyní štěstí. Na hlavě měl neocenitelnou helmici a náušnice a v osmi rukách držel různé zbraně.

SLOKA 55: Iluze vytvořené triky démonů byly zničeny transcendentální silou Nejvyšší Osobnosti Božství hned, jak Pán vstoupil na bojiště, tak jako nebezpečí zažívané ve snu skončí, když se spáč probudí. Když si jen člověk vzpomene na Nejvyšší Osobnost Božství, zbaví se veškerého nebezpečí.

SLOKA 56: Ó králi, když démon Kālanemi, který seděl na lvu, viděl, že na bojišti je Nejvyšší Osobnost Božství na Garuḍovi, okamžitě vzal svůj trojzubec, roztočil ho a mrštil na Garuḍovu hlavu. Nejvyšší Osobnost Božství Hari, vládce tří světů, trojzubec ihned chytil a s toutéž zbraní zabil nepřátelského Kālanemiho i se lvem, který ho nesl.

SLOKA 57: Poté Nejvyšší Pán zabil dva velmi mocné démony se jmény Mālī a Sumālī tak, že jim svým diskem uťal hlavy. Pak na Pána zaútočil další démon, Mālyavān. Tento démon řval jako lev a svým ostrým kyjem napadl Garuḍu, vládce ptáků, kteří se rodí z vajec. Nejvyšší Pán, původní osoba, však použil svůj disk, aby i tomuto nepříteli usekl hlavu.

« Previous Next »