SLOKA 41
śrī-śuka uvāca
evaṁ bhagavatā rājan
śrīvatsāṅkena sat-kṛtaḥ
āmantrya taṁ parikramya
sagaṇaḥ svālayaṁ yayau
śrī-śukaḥ uvāca—Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil; evam—takto; bhagavatā—Nejvyšším Pánem, Osobností Božství; rājan—ó králi; śrīvatsa- aṅkena—jenž má vždy na hrudi znak Śrīvatsa; sat-kṛtaḥ—vydatně pochválen; āmantrya—když získal svolení; tam—od Něho; parikramya — obřadně obešel; sa-gaṇaḥ—se svými společníky; sva-ālayam—do svého sídla; yayau—odešel zpět.
Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó králi, když byl Pán Śiva takto pochválen Nejvyšším Pánem, jenž má na hrudi znak Śrīvatsa, obřadně Ho obešel. Pak od Něj získal svolení k odchodu a v doprovodu svých společníků se vrátil do svého sídla na Kailās.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura poznamenává, že když Pán Śiva skládal Pánu Viṣṇuovi poklony, Pán Viṣṇu vstal a objal ho. Proto je zde použito slova śrīvatsāṅkena. Znak Śrīvatsa zdobí hruď Pána Viṣṇua, a když tedy Pán Viṣṇu objal Pána Śivu, který Ho obřadně obcházel, znak Śrīvatsa se dotkl Śivovy hrudi.