SLOKA 10-11
tulyaiśvarya-bala-śrībhiḥ
sva-yūthair daitya-yūthapaiḥ
pibadbhir iva khaṁ dṛgbhir
dahadbhiḥ paridhīn iva
vṛto vikarṣan mahatīm
āsurīṁ dhvajinīṁ vibhuḥ
yayāv indra-purīṁ svṛddhāṁ
kampayann iva rodasī
tulya-aiśvarya—sobě rovní v bohatství; bala—síle; śrībhiḥ—a kráse; sva-yūthaiḥ—svými lidmi; daitya-yūtha-paiḥ—a vůdci démonů; pibadbhiḥ—pijícími; iva—jako když; kham—nebe; dṛgbhiḥ—pohledem; dahadbhiḥ—spalujícími; paridhīn—všechny strany; iva—jako když; vṛtaḥ—obklopený; vikarṣan—přitahující; mahatīm—nesmírně mohutné; āsurīm—démonské; dhvajinīm—vojáky; vibhuḥ—velmi mocný; yayau—vydal se; indra-purīm—do hlavního města krále Indry; su-ṛddhām—plného bohatství; kampayan—způsobující, že se třásl; iva—jako kdyby; rodasī — povrch celého světa.
Bali Mahārāja spolu se svými vojáky a démonskými vůdci, kteří byli stejně silní, bohatí a krásní jako on, vypadali, jako kdyby chtěli spolknout nebe a spálit všechny strany svým pohledem. Když takto shromáždil démonské vojáky, vydal se do Indrova bohatého hlavního města. Zdálo se, jako kdyby třásl povrchem celého světa.