SLOKA 51-52
pūjāṁ ca mahatīṁ kuryād
vitta-śāṭhya-vivarjitaḥ
caruṁ nirūpya payasi
śipiviṣṭāya viṣṇave
sūktena tena puruṣaṁ
yajeta susamāhitaḥ
naivedyaṁ cātiguṇavad
dadyāt puruṣa-tuṣṭidam
pūjām—uctívání; ca—také; mahatīm—velkolepé; kuryāt—nechť vykoná; vitta-śāṭhya—uvažování lakomce (neutrácet dostatečné množství peněz); vivarjitaḥ—vzdá se; carum—obilí obětované při yajñi; nirūpya — náležitě prohlížející; payasi—s mlékem; śipiviṣṭāya—Nadduši, která sídlí v srdci každé živé bytosti; viṣṇave—Pánu Viṣṇuovi; sūktena—recitováním védské mantry známé jako Puruṣa-sūkta; tena—tím; puruṣam—Nejvyšší Osobnost Božství; yajeta—nechť uctívá; su-samāhitaḥ—se soustředěnou pozorností; naivedyam—jídlo obětované Božstvu; ca—a; ati-guṇa-vat — honosně připravené a oplývající rozmanitými chutěmi; dadyāt—nechť obětuje; puruṣa-tuṣṭi-dam—vše má být Nejvyšší Osobnosti Božství velice příjemné.
Nechť se oddaný vzdá lakotného zvyku schraňovat peníze a zařídí velkolepé uctívání Nejvyšší Osobnosti Božství, Viṣṇua, jenž sídlí v srdci každé živé bytosti. Se soustředěnou pozorností musí k obětování připravit obiloviny vařené v ghí a mléce a recitovat mantru zvanou Puruṣa- sūkta. Obětované jídlo má mít rozmanité chutě. Takto má vypadat jeho uctívání Nejvyšší Osobnosti Božství.