SLOKA 9
yat-pūjayā kāma-dughān
yāti lokān gṛhānvitaḥ
brāhmaṇo ’gniś ca vai viṣṇoḥ
sarva-devātmano mukham
yat-pūjayā—díky uctívání ohně a brāhmaṇů; kāma-dughān—jež naplní touhy; yāti—živá bytost spěje; lokān—na vyšší planetární soustavu; gṛha- anvitaḥ—ten, kdo je připoutaný k životu hospodáře; brāhmaṇaḥ—brāhmaṇové; agniḥ ca—a oheň; vai—vskutku; viṣṇoḥ—Pána Viṣṇua; sarva- deva-ātmanaḥ—duše všech polobohů; mukham—ústa.
Uctíváním ohně a brāhmaṇů může hospodář dosáhnout vytouženého cíle, pobytu na vyšších planetách, neboť obětní oheň a brāhmaṇové jsou považováni za ústa Pána Viṣṇua, jenž je Nadduší všech polobohů.
Podle védského systému se pořádá ohnivá oběť, při níž je obětováno ghí, obilí, ovoce, květy a tak dále, aby se Pán Viṣṇu najedl a byl spokojen. V Bhagavad-gītě (9.26) Pán říká:
patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyaṁ
yo me bhaktyā prayacchati
tad ahaṁ bhakty-upahṛtam
aśnāmi prayatātmanaḥ
“Jestliže Mi někdo s láskou a oddaností obětuje lístek, květ, ovoce či vodu, přijmu to.” Toto vše lze tedy nabízet obětnímu ohni, a Pán Viṣṇu bude spokojen. Doporučuje se také brāhmaṇa-bhojana, nabízet jídlo brāhmaṇům, protože když se brāhmaṇové dosyta najedí zbytků jídla obětovaného v yajñi, je to další způsob, jak jí samotný Pán Viṣṇu. Podle védských zásad se tedy mají při každé slavnosti nabízet obětiny ohni a podávat dostatek jídla brāhmaṇům. Tak může hospodář dosáhnout přemístění na nebeské planety a podobná místa ve vyšších planetárních soustavách.