SLOKA 6
sotthāya baddhāñjalir īḍituṁ sthitā
notseha ānanda-jalākulekṣaṇā
babhūva tūṣṇīṁ pulakākulākṛtis
tad-darśanātyutsava-gātra-vepathuḥ
sā—ona; utthāya—vstávající; baddha-añjaliḥ—se sepjatýma rukama; īḍitum—uctívat Pána; sthitā—stojící; na utsehe—nemohla; ānanda — kvůli transcendentální blaženosti; jala—vodou; ākula-īkṣaṇā—její oči byly naplněné; babhūva—zůstala stát; tūṣṇīm—tiše; pulaka—zježenými chlupy; ākula—zcela pokryté; ākṛtiḥ—její tělo; tat-darśana—pohledem na Pána; ati-utsava—velkou radostí; gātra—její tělo; vepathuḥ—začalo se chvět.
Aditi tiše stála se sepjatýma rukama a nebyla schopna se k Pánu modlit. Transcendentální blažeností se jí oči zalily slzami a zježily se jí chlupy na těle. Jelikož viděla Nejvyšší Osobnost Božství tváří v tvář, prožívala extázi a tělo se jí chvělo.