SLOKA 13
vairānubandha etāvān
āmṛtyor iha dehinām
ajñāna-prabhavo manyur
ahaṁ-mānopabṛṁhitaḥ
vaira-anubandhaḥ—nepřátelství; etāvān—tak velké; āmṛtyoḥ—až do smrti; iha—v tomto; dehinām—těch, kdo jsou příliš pohrouženi v tělesném pojetí života; ajñāna-prabhavaḥ—kvůli mocnému vlivu nevědomosti; manyuḥ—hněv; aham-māna—egoismem; upabṛṁhitaḥ—zvětšený.
Hiraṇyakaśipuův hněv vůči Pánu Viṣṇuovi trval až do jeho smrti. Jiní lidé s tělesným pojetím života se hněvají jen na základě falešného ega a mocného vlivu nevědomosti.
Obecně platí, že i když se podmíněná duše hněvá, její hněv není trvalý, ale dočasný. Je způsobený nevědomostí. Hiraṇyakaśipu si však své nepřátelství a hněv vůči Pánu Viṣṇuovi uchovával až do smrti. Nikdy nezapomněl na své přání pomstít se Viṣṇuovi za to, že zabil jeho bratra Hiraṇyākṣu. Lidé s tělesným pojetím života se často hněvají na své nepřátele, ale nikoliv na Pána Viṣṇua. Hiraṇyakaśipu se ale hněval neustále. Nezlobil se jen kvůli své falešné pýše, ale také kvůli trvalému nepřátelství vůči Viṣṇuovi.