SLOKA 38
giriṁ cāropya garuḍe
hastenaikena līlayā
āruhya prayayāv abdhiṁ
surāsura-gaṇair vṛtaḥ
girim—horu; ca—také; āropya—umísťující; garuḍe—na záda Garuḍy; hastena—rukou; ekena—jednou; līlayā—velice snadno, jako svou zábavu; āruhya—usedající; prayayau—vydal se; abdhim—k oceánu mléka; sura-asura-gaṇaiḥ—polobohy a asury; vṛtaḥ—obklopen.
Pán jednou rukou zvedl bez sebemenších potíží horu a položil ji na Garudova záda. Sám potom usedl na Garuḍu a obklopen polobohy a démony vydal se k oceánu mléka.
Zde je důkaz všemocnosti Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, jenž stojí nade všemi. Existují dva druhy živých bytostí — démoni a polobozi — a Nejvyšší Osobnost Božství je nad oběma. Démoni věří v teorii “náhodného” stvoření, zatímco polobozi věří ve stvoření vykonané rukou Nejvyšší Osobnosti Božství. Všemocnost Nejvyššího Pána je v tomto verši dokázána tím, že jen jednou rukou zvedl horu Mandara spolu s polobohy i démony, umístil je na záda Garuḍy a přenesl k oceánu mléka. Polobozi neboli oddaní tento popis okamžitě přijmou, protože vědí, že Pán může zvednout cokoliv, bez ohledu na to, jak je to těžké. Když ale o této události uslyší démoni — i když i ti byli přepraveni společně s polobohy—řeknou, že je to mytologie. Je-li však Bůh všemohoucí, proč by pro Něho mělo být obtížné zvednout horu? Když Bůh udrží v prostoru nespočetně mnoho planet se stovkami a tisíci hor, jako je Mandara, proč by nemohl jednu z nich zvednout ve své ruce? To není mytologie. Rozdíl mezi věřícími a bezvěrci spočívá v tom, že oddaní uznávají události popsané ve védské literatuře, zatímco démoni si pouze vymýšlejí různé námitky a všechny tyto historické události označují za mytologii. Nejraději by interpretovali vše, co se ve vesmíru děje, jako náhodu, ale polobozi neboli oddaní nikdy nepokládají nic za náhodu — vědí, že vše je řízeno Nejvyšší Osobností Božství. To je rozdíl mezi polobohy a démony.