No edit permissions for Čeština

SLOKA 39

avaropya giriṁ skandhāt
suparṇaḥ patatāṁ varaḥ
yayau jalānta utsṛjya
hariṇā sa visarjitaḥ

avaropya—když složil; girim—horu; skandhāt—ze svých beder; suparṇaḥ—Garuḍa; patatām—ze všech ptáků; varaḥ—největší a nejmocnější; yayau—odebral se; jala-ante—k vodě; utsṛjya—umísťující; hariṇā—na pokyn Nejvyšší Osobnosti Božství; saḥ—on (Garuḍa); visarjitaḥ—opustil ono místo.

Poté Garuḍa, král ptáků, sňal horu Mandara ze svých beder a položil ji poblíž vody. Na žádost Pána pak ono místo opustil.

Pán požádal Garuḍu, aby místo opustil, protože had Vāsuki, který měl při stloukání sloužit jako provaz, se tam nemohl v jeho přítomnosti objevit. Garuḍa, přepravce Pána Viṣṇua, není vegetarián — pojídá velké hady. Vāsuki by jako velký had byl pro Garuḍu, nejlepšího z ptáků, přirozenou potravou. Pán Viṣṇu ho proto požádal, aby se vzdálil a umožnil tak přivést Vāsukiho ke stloukání oceánu horou Mandara, jež měla sloužit jako tlouk. Tyto úžasné činnosti řídí Nejvyšší Osobnost Božství. Nic se neděje náhodou. Přenést horu Mandara na zádech ptáka a uložit ji na správné místo by pro kohokoliv — ať už poloboha, či démona — bylo nejspíš obtížné, ale pro Nejvyšší Osobnost Božství je možné všechno, jak ukazuje tato zábava. Pro Pána není těžké zvednout horu jednou rukou a Garuḍa, Jeho přepravce, nesl všechny démony a polobohy společně Jeho milostí. Nejvyšší Pán je pro svoji všemohoucnost znám jako Yogeśvara, vládce všech mystických sil. Jestliže chce, může cokoliv udělat lehčím než bavlna nebo těžším než vesmír. Ti, kdo nevěří v Pánovy činnosti, nedovedou vysvětlit, jak se věci dějí. Používají slova jako “náhoda”, a tak se uchylují k neuvěřitelným představám. Nic není náhoda — vše zařizuje Nejvyšší Pán. Sám to potvrzuje v Bhagavad-gītě (9.10): mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram. Veškeré akce a reakce, ke kterým dochází ve vesmíru, se odehrávají pod dozorem Nejvyšší Osobnosti Božství. Démoni však nechápou Pánovu moc, a proto pokud se stane něco úžasného, považují to za náhodu.

Tímto způsobem končí Bhaktivedantovy výklady k šesté kapitole osmého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, která se jmenuje “Polobozi a démoni vyhlašují příměří”.

« Previous