SLOKA 20
te ’nīkapā raghupater abhipatya sarve
dvandvaṁ varūtham ibha-patti-rathāśva-yodhaiḥ
jaghnur drumair giri-gadeṣubhir aṅgadādyāḥ
sītābhimarṣa-hata-maṅgala-rāvaṇeśān
te—ti všichni; anīka-pāḥ—vojevůdci; raghupateḥ—Pána Śrī Rāmacandry; abhipatya—pronásledující nepřítele; sarve—všichni; dvandvam — bojující; varūtham—s vojáky Rāvaṇy; ibha—se slony; patti—s pěšáky; ratha—s vozy; aśva—s koňmi; yodhaiḥ—s takovými válečníky; jaghnuḥ—zabíjeli je; drumaiḥ—tím, že na ně házeli mohutné stromy; giri — vrcholky hor; gadā—kyji; iṣubhiḥ—šípy; aṅgada-ādyāḥ—všichni vojáci Pána Rāmacandry v čele s Aṅgadou a dalšími; sītā—matky Sīty; abhimarṣa—hněvem; hata—byl zatracen; maṅgala—jejichž příznivý osud; rāvaṇa-īśān—Rāvaṇovy následovníky či poddané.
Aṅgada a další vojevůdci Rāmacandrova vojska čelili slonům, pěšákům, koním a vozům nepřítele a metali na ně mohutné stromy, vrcholky hor, kyje a šípy. Tak vojáci Pána Rāmacandry pozabíjeli Rāvaṇovy vojáky, kteří ztratili veškerou přízeň osudu, protože Rāvaṇa byl zatracen hněvem matky Sīty.
Všichni vojáci Pána Rāmacandry zverbovaní v džungli byli opice a pro boj s Rāvaṇovými vojáky neměli řádnou výzbroj. Vojáci na Rāvaṇově straně měli nejmodernější zbraně, zatímco opice mohly jen házet kameny, vrcholky hor a stromy. Pouze Pán Rāmacandra a Lakṣmaṇa vystřelili několik šípů. Jelikož ale byli Rāvaṇovi vojáci zatraceni kletbou matky Sīty, opice je dokázaly pobít jednoduše házením kamenů a stromů. Síla je dvojího druhu-daiva a puruṣākāra. Daiva je síla získaná od Transcendence a puruṣākāra znamená síla vyvinutá vlastní inteligencí a schopnostmi. Transcendentální síla je vždy nadřazena síle materialistů. I když oddaný nemá moderní zbraně, musí bojovat proti svým nepřátelům a přitom se spoléhat na milost Nejvyššího Pána. Proto Kṛṣṇa nabádal Arjunu: “Mysli na Mě a bojuj.” (Mām anusmara yuddhya ca.) Měli bychom bojovat proti svému nepříteli, jak nejlépe umíme, ale co se týče vítězství, musíme záviset na milosti Nejvyšší Osobnosti Božství.